Vláda majordomů

Poslední franští králové z rodu Meroveovců byli velmi slabými panovníky. Rozhodující moc měli proto jejich správci - majordomové, kteří vládli nakonec již zcela samostatně, bez ohledu na skutečného krále. V roce 732 dosáhl franský majordom Karel Martell v bitvě u Poitiers slavného vítězství nad Araby, kteří pronikali přes Pyreneje na jih dnešní Francie. Tento rozhodující úspěch byl důsledkem reorganizace královské armády, která nebyla už delší dobu v dobrém stavu. Šlechta zaopatřena pozemky si zřizovala vlastní vojenské družiny a odmítala bojovat za krále. Svobodných rolníků, kteří museli sloužit v královském vojsku, ubývalo.
Šlechtici sami na svěřených pozemcích nepracovali, ale nechali se živit poddanými. Jejich jediným zaměstnáním se stala válka a vojenský výcvik. Do boje museli vyzbrojit sebe i svou družinu z prostředků získaných ze svých statků. Tak vznikla profesionální jízda, předchůdce středověkého rytířstva.