Cesta ke zrušení otroctví
- velké tlaky na vládu ze strany abolicionistů v roce 1862, kteří požadují absolutní zrušení
- existují zde tzv. hraniční státy nebo neutrální státy, které sice mají otroky, ale nevstoupili do konfederace, kteří by se při zrušení přidali k jihu
- 1.1. 1863 vydána emancipační proklamace, která ruší otroctví ve vzbouřených státech, tj. Konfederaci  vede k masovým útěkům černých na sever
- krok k tomu, že po vojenském vítězství bude vydán onen 1š dodatek, který zruší otroctví všude
- Lincoln se chtěl zbavit problému integrace otroků

 1863 zlomová bitva u Gettysburgu (3 dny) – ohromný masakr na straně jihu a jeho drtivá porážka – sever přejde do ofenzívy
 1865 kapitulace Richmondu; jižanská města jsou v troskách, i kvůli tomu, aby nepadl do rukou seveřanů vojenský materiál
- asi 600 000 padlých; celkem 2 100 000 vojáků
- od 1864 byl generál Grant

1865 – 1877 Období rekonstrukce
- zpětné přičlenění států Unie, ale kromě toho je cílem vytvořit jednotný ekonomický prostor
- období vojenská okupace jihu, velitel Sherman
- velkým problémem se stal problém černošský, propuštěno 4 000 000 lidí, kteří měli do teď celý život předepsán a nyní nevědí, co se svobodou
- někteří domácí otroci zůstávají u svých pánů
- nemají pracovní kvalifikaci a jsou negramotní
- na jihu stoupla kriminalita a zločinnost
- vzniká kukluxklan jako obraná záležitost – dodnes patrné rasové problémy na jihu USA
- zemědělská produkce na jihu se mění ve smyslu vztahu k pracovní síle a díky jejímu nedostatku pronajímají plantáže
- začínají investice do zpracovatelského průmyslu na jihu a má se vytvořit jednotný trh
- po 12 letech končí okupace jihu

Období Zlatého věku Ameriky
- ohromný ekonomický vzestup, kdy se dostávají na konci 19. stol. a 1. místo v objemu výroby
- pásová výroba (Ford jako první)
- továrny se spojují do ohromných monopolů
- počet obyvatel stoupal díky přistěhovaleckým vlnám a má nepřeberné množství pracovní síly
- 1892 vzniká přistěhovalecký úřad Ellis island; nejprve kontrola nižších tříd

Cesta ke zrušení otroctví

Cesta ke zrušení otroctví
velké tlaky na vládu ze strany abolicionistů v roce 1862, kteří požadují absolutní zrušení
existují zde tzv. hraniční státy nebo neutrální státy, které sice mají otroky, ale nevstoupili do konfederace, kteří by se při zrušení přidali k jihu
1.1. 1863 vydána emancipační proklamace, která ruší otroctví ve vzbouřených státech, tj. Konfederaci  vede k masovým útěkům černých na sever
krok k tomu, že po vojenském vítězství bude vydán onen 1š dodatek, který zruší otroctví všude
Lincoln se chtěl zbavit problému integrace otroků

 1863 zlomová bitva u Gettysburgu (3 dny) – ohromný masakr na straně jihu a jeho drtivá porážka – sever přejde do ofenzívy
 1865 kapitulace Richmondu; jižanská města jsou v troskách, i kvůli tomu, aby nepadl do rukou seveřanů vojenský materiál
asi 600 000 padlých; celkem 2 100 000 vojáků
od 1864 byl generál Grant

 na jihu se vývoj ubírá jiným směrem, na jihu jsou sice velká města, ale v podstatě bez průmyslu; stojí a padá na existenci obrovských plantáží (pěstuje se bavlna, tabák, cukrová třtina); bavlna byla na jihu nezpracovávána, ale byla vyvážena buď na sever, nebo do Evropy (VB), měli liberální celní politiku, protože dovoz pro ně není vnitřní konkurencí
- na celém jihu asi 2000 rodin s více než 100 otroky; celkem asi 4 000 000 otroků na jihu; společnost otroků je rozvrstvená (dělníci na plantážích, jakoby lepší sluhové v domácnosti)
- v polovině 19. stol. se postavení otroků zlepšuje, jelikož je zakázán dovoz nových otroků z Afriky; dokonce nájem bílé chudiny na nebezpečnou práci
- demokratická strana
- v 50. letech se stále více cítí být ohroženi severem – jižané se zadlužují v bankách na severu a ručí půdou, ke které mají vztah; v 50. letech se rozvíjí hnutí na zrušení otroctví z morálních důvodů (abolicionismus) na severu a snaží se poskytnout veškerou pomoc otrokům na jihu a podporují jejich útěky
- v politickém boji se stále více prosazují republikáni a 1860 v prezidentských volbách vítězí Abraham Lincoln (není pravý abolicionista) jih vyhlásil vystoupení z unie, J Karolina má největší iniciativu (celkem 11 států) a tvoří Konfederaci, na severu stále Unie;
- hl.m. Konfederace je Richmond a prezidentem byl zvolen Dawis Jefferson a vojenským velitelem generál Lee, který je vlastně názorově seveřan
- konflikt za jednotu spojených států, nikoliv za zrušení otroctví
- válka 1861 – 1865, kterou začal jih útokem na pevnost Ford Sempter nedaleko Charlestownu, její posádka byla loajální vůči unii, ale stála na území Konfederace
- Dvě fáze 1861 – 1863 (válka ve prospěch jihu, horké léta 1862, nadšenci a fanatici a mají na počátku lepší velení a důstojnický sbor; chlapci byli vzděláváni na nejlepší vojenské akademii West Point; žádné střetnutí není pro sever tak tragické, aby musel kapitulovat) a 1863 - 1865 (Lincoln přijal opatření: dobudování armády, vyhlášena ekonomická blokáda jihu, kdy sever zablokoval ekonomický přístup na jižanský trh, blokuje důležité přístavy a zabraňuje dovozu z VB, začíná se postupně projevovat a jih ekonomicky upadá; jih se nedočkal pomoci zahraničí, konkrétně VB; od 1863 byly přijaty dva důležité zákony (jeden slibuje půdu každému Američanovi staršímu 21 let, když vyhraje válku Unie; za druhé zákon o zrušení otroctví v ústavě 1865 - 13 dodatek))

na jihu se vývoj ubírá jiným směrem, na jihu jsou sice velká města, ale v podstatě bez průmyslu; stojí a padá na existenci obrovských plantáží (pěstuje se bavlna, tabák, cukrová třtina); bavlna byla na jihu nezpracovávána, ale byla vyvážena buď na sever, nebo do Evropy (VB), měli liberální celní politiku, protože dovoz pro ně není vnitřní konkurencí
na celém jihu asi 2000 rodin s více než 100 otroky; celkem asi 4 000 000 otroků na jihu; společnost otroků je rozvrstvená (dělníci na plantážích, jakoby lepší sluhové v domácnosti)
v polovině 19. stol. se postavení otroků zlepšuje, jelikož je zakázán dovoz nových otroků z Afriky; dokonce nájem bílé chudiny na nebezpečnou práci
demokratická strana
v 50. letech se stále více cítí být ohroženi severem – jižané se zadlužují v bankách na severu a ručí půdou, ke které mají vztah; v 50. letech se rozvíjí hnutí na zrušení otroctví z morálních důvodů (abolicionismus) na severu a snaží se poskytnout veškerou pomoc otrokům na jihu a podporují jejich útěky
v politickém boji se stále více prosazují republikáni a 1860 v prezidentských volbách vítězí Abraham Lincoln (není pravý abolicionista) jih vyhlásil vystoupení z unie, J Karolina má největší iniciativu (celkem 11 států) a tvoří Konfederaci, na severu stále Unie;

USA a občanská válka
Vývoj
 po vzniku velký hospodářský rozvoj, průmyslová revoluce zde nenaráží na fendální přežitky
 na počátku 19. stol. získávají Luisianu a později od Španělska Floridu
- ve 40. letech válka s Mexikem
 budují demokratickou společnost v porovnání s Evropou
- 1850 všeobecné volební právo pro bílé muže
- ženy 1920
- 1870 pro barevné muže 15 dodatkem
 vznikají rozdíly ve vývoji států – severní a jižní státy se vyvíjí jinak (vykazují velké rozdíly)
 severní státy jsou progresivnější – městské obyvatelstvo, průmyslové aglomerace, na jejich území bylo postupně v 1. pol. 19. stol. zrušeno otroctví, ryze z praktických důvodů a získání volné pracovní síly; respektují ovšem, že jih má otroky, uprchlé otroky vracely na jih
- zákon o Kansasu a Nebrasce – nové státy si mohou o otázce otroků rozhodnout sami
- rovněž se zde nachází velké bankovní domy a finanční centra, prosazují ochranářskou politiku (CLA apod.)
- zemědělství typu rodinných farem, sezónní dělníci, politicky je reprezentují republikáni

- 1880 Stremayrova jazyková nařízení – užívání češtiny v úředním styku, na školách již v roce 1864 – umožňuj zvolení si v jakém jazyku bude občan komunikovat s úřadem, buď česky nebo německy, komunikace uvnitř úřadu pouze německy
- toto vzbudilo nevoli na obou stranách
- v 90. letech na ně navazují Badenyho jazyková nařízení, která umožňují komunikaci i uvnitř úřadu
- 1882 byla rozdělena pražská univerzita na českou a německou – profesorem fylosofie byl T. Masaryk, estetika Gebauer, lékař Dr. Thomayer
- poslední politický boj mezi staročechy a mladočechy 1890 boj o punktace nebo punktační články, staročeská strana slábne a její politika údajně nepřináší žádné zisky
- punktace vytvořeny spolu s Němci a mely řešit českoněmecký problém, protože se vyskytovali část střety (i fyzické) mezi Čechy a Němci – rozdělení oblastí na České a Německé podle většiny obyvatel, práva české a německé menšiny v určitých území není stejný, ale zvýhodňuje němce – návrh je připraven staročechy a je kritizován mladočechy
- staročeši naprosto poraženi v následujících volbách
- objevuje se mnoho dalších politických stran Agrární strana, vzniká lidová strana, národní socialisté – žádná ze stran nemá vytvoření samostatného ČSR v programu, jsou opozicí Vídně, ale ne rozbíječi

- politici jsou velmi zklamáni, ale na nic většího se nezmohly, poutě na posvátná místa (např. na Říp)
- Palacký pronesl větu: „Byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm.“
- 1867 pouť českých politiků do Moskvy, kterou vede Palacký, ku příležitost národopisné výstavy, kterou zaštiťoval sám Alexandr II.  demonstrace příklonu ke Slovanům a k Rusku
- Alexandr poslal dokonce do Vídně dopis, ve kterém píše, že se Čechů nezastane
- 1870 se naskytla nová šance na úspěch, protože propuká Prusko-francouzská válka, byla šance na zavlečení Rakouskouherska do války na straně Pruska
- Program nazván fundamentálními (základní) články byly předloženy o rok později 1871  Rakouskouherskočeského vyrovnání – zahrnuje trialismus, české postavení jako postavení uherské, Češi návrh umírnili a nabídli společné pošty nebo ekonomické resorty  vyhověl jim a přislíbil, že se nechá korunovat českým králem, nakonec se neuskutečnilo ani jedno a obě věci byli odmítnuty po slibném začátku, jednak proto, že končí válka, ale také protestují Němci a rovněž Uhři, FJ nemá navíc Čechy rád a nerad sem jezdí
- politici přešli na politiku pasivní resistence (pasivního odporu), ignorovali říšskou radu a nedocházeli na jednání  vede k politické izolaci a zbavili se jediné možnosti něco ovlivnit
- 1874 definitivní rozpor v politické straně, vzniká národní strana svobodomyslná („mladočeši“)- Sladkovský a bratři Grégrové × Národní strana („staročeši“)
- politické soupeření asi do roku 1890
- velký spor o to, zda pokračovat v resistenci či nikoliv, 1878/9 se poslanci konečně vracejí do svých křesel
- 1878 vzniká třetí politická strana u nás Českoslovanská sociálnědemokratická strana, U kaštanu v Břevnově
- v této době se začíná zakládat politické uskupení pro 1. SV
- 1873 mezinárodní spojenectví – spolek 3 císařů – smlouva o všestranné vzájemné pomoci kromě vojenské – Rakouskouhersko (FJ I.) + Rusko (Alexandr II.) + Německo (Vilém I.)  největší aktivita Německa, protože potřebuje kontakty jako nový stát, hledá mezinárodní oporu
- funguje asi do roku 1877, protože Rakousko a Rusko směřuje na Balkán – Ruskoturecká válka  rozpad spolku tří císařů
- 1878 na Berlínském kongresu se sdružuje Rakousko a Německo a uzavřeli dvojspolek
- v 80. letech jsou politici v Čechách k Vídni relativně loajální – tzv. „drobečková politika“, tj. loajalitou možná něčeho dosáhneme, v závěru 80. letech vyšel článek a byla kritizována tato politika, která dosáhla pouze drobných ústupků Vídně.

- politici jsou velmi zklamáni, ale na nic většího se nezmohly, poutě na posvátná místa (např. na Říp)
- Palacký pronesl větu: „Byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm.“
- 1867 pouť českých politiků do Moskvy, kterou vede Palacký, ku příležitost národopisné výstavy, kterou zaštiťoval sám Alexandr II.  demonstrace příklonu ke Slovanům a k Rusku
- Alexandr poslal dokonce do Vídně dopis, ve kterém píše, že se Čechů nezastane
- 1870 se naskytla nová šance na úspěch, protože propuká Prusko-francouzská válka, byla šance na zavlečení Rakouskouherska do války na straně Pruska
- Program nazván fundamentálními (základní) články byly předloženy o rok později 1871  Rakouskouherskočeského vyrovnání – zahrnuje trialismus, české postavení jako postavení uherské, Češi návrh umírnili a nabídli společné pošty nebo ekonomické resorty  vyhověl jim a přislíbil, že se nechá korunovat českým králem, nakonec se neuskutečnilo ani jedno a obě věci byli odmítnuty po slibném začátku, jednak proto, že končí válka, ale také protestují Němci a rovněž Uhři, FJ nemá navíc Čechy rád a nerad sem jezdí
- politici přešli na politiku pasivní resistence (pasivního odporu), ignorovali říšskou radu a nedocházeli na jednání  vede k politické izolaci a zbavili se jediné možnosti něco ovlivnit
- 1874 definitivní rozpor v politické straně, vzniká národní strana svobodomyslná („mladočeši“)- Sladkovský a bratři Grégrové × Národní strana („staročeši“)
- politické soupeření asi do roku 1890
- velký spor o to, zda pokračovat v resistenci či nikoliv, 1878/9 se poslanci konečně vracejí do svých křesel
- 1878 vzniká třetí politická strana u nás Českoslovanská sociálnědemokratická strana, U kaštanu v Břevnově
- v této době se začíná zakládat politické uskupení pro 1. SV
- 1873 mezinárodní spojenectví – spolek 3 císařů – smlouva o všestranné vzájemné pomoci kromě vojenské – Rakouskouhersko (FJ I.) + Rusko (Alexandr II.) + Německo (Vilém I.)  největší aktivita Německa, protože potřebuje kontakty jako nový stát, hledá mezinárodní oporu
- funguje asi do roku 1877, protože Rakousko a Rusko směřuje na Balkán – Ruskoturecká válka  rozpad spolku tří císařů
- 1878 na Berlínském kongresu se sdružuje Rakousko a Německo a uzavřeli dvojspolek
- v 80. letech jsou politici v Čechách k Vídni relativně loajální – tzv. „drobečková politika“, tj. loajalitou možná něčeho dosáhneme, v závěru 80. letech vyšel článek a byla kritizována tato politika, která dosáhla pouze drobných ústupků Vídně.