na jihu se vývoj ubírá jiným směrem, na jihu jsou sice velká města, ale v podstatě bez průmyslu; stojí a padá na existenci obrovských plantáží (pěstuje se bavlna, tabák, cukrová třtina); bavlna byla na jihu nezpracovávána, ale byla vyvážena buď na sever, nebo do Evropy (VB), měli liberální celní politiku, protože dovoz pro ně není vnitřní konkurencí
na celém jihu asi 2000 rodin s více než 100 otroky; celkem asi 4 000 000 otroků na jihu; společnost otroků je rozvrstvená (dělníci na plantážích, jakoby lepší sluhové v domácnosti)
v polovině 19. stol. se postavení otroků zlepšuje, jelikož je zakázán dovoz nových otroků z Afriky; dokonce nájem bílé chudiny na nebezpečnou práci
demokratická strana
v 50. letech se stále více cítí být ohroženi severem – jižané se zadlužují v bankách na severu a ručí půdou, ke které mají vztah; v 50. letech se rozvíjí hnutí na zrušení otroctví z morálních důvodů (abolicionismus) na severu a snaží se poskytnout veškerou pomoc otrokům na jihu a podporují jejich útěky
v politickém boji se stále více prosazují republikáni a 1860 v prezidentských volbách vítězí Abraham Lincoln (není pravý abolicionista) jih vyhlásil vystoupení z unie, J Karolina má největší iniciativu (celkem 11 států) a tvoří Konfederaci, na severu stále Unie;

USA a občanská válka
Vývoj
 po vzniku velký hospodářský rozvoj, průmyslová revoluce zde nenaráží na fendální přežitky
 na počátku 19. stol. získávají Luisianu a později od Španělska Floridu
- ve 40. letech válka s Mexikem
 budují demokratickou společnost v porovnání s Evropou
- 1850 všeobecné volební právo pro bílé muže
- ženy 1920
- 1870 pro barevné muže 15 dodatkem
 vznikají rozdíly ve vývoji států – severní a jižní státy se vyvíjí jinak (vykazují velké rozdíly)
 severní státy jsou progresivnější – městské obyvatelstvo, průmyslové aglomerace, na jejich území bylo postupně v 1. pol. 19. stol. zrušeno otroctví, ryze z praktických důvodů a získání volné pracovní síly; respektují ovšem, že jih má otroky, uprchlé otroky vracely na jih
- zákon o Kansasu a Nebrasce – nové státy si mohou o otázce otroků rozhodnout sami
- rovněž se zde nachází velké bankovní domy a finanční centra, prosazují ochranářskou politiku (CLA apod.)
- zemědělství typu rodinných farem, sezónní dělníci, politicky je reprezentují republikáni

- 1880 Stremayrova jazyková nařízení – užívání češtiny v úředním styku, na školách již v roce 1864 – umožňuj zvolení si v jakém jazyku bude občan komunikovat s úřadem, buď česky nebo německy, komunikace uvnitř úřadu pouze německy
- toto vzbudilo nevoli na obou stranách
- v 90. letech na ně navazují Badenyho jazyková nařízení, která umožňují komunikaci i uvnitř úřadu
- 1882 byla rozdělena pražská univerzita na českou a německou – profesorem fylosofie byl T. Masaryk, estetika Gebauer, lékař Dr. Thomayer
- poslední politický boj mezi staročechy a mladočechy 1890 boj o punktace nebo punktační články, staročeská strana slábne a její politika údajně nepřináší žádné zisky
- punktace vytvořeny spolu s Němci a mely řešit českoněmecký problém, protože se vyskytovali část střety (i fyzické) mezi Čechy a Němci – rozdělení oblastí na České a Německé podle většiny obyvatel, práva české a německé menšiny v určitých území není stejný, ale zvýhodňuje němce – návrh je připraven staročechy a je kritizován mladočechy
- staročeši naprosto poraženi v následujících volbách
- objevuje se mnoho dalších politických stran Agrární strana, vzniká lidová strana, národní socialisté – žádná ze stran nemá vytvoření samostatného ČSR v programu, jsou opozicí Vídně, ale ne rozbíječi

- politici jsou velmi zklamáni, ale na nic většího se nezmohly, poutě na posvátná místa (např. na Říp)
- Palacký pronesl větu: „Byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm.“
- 1867 pouť českých politiků do Moskvy, kterou vede Palacký, ku příležitost národopisné výstavy, kterou zaštiťoval sám Alexandr II.  demonstrace příklonu ke Slovanům a k Rusku
- Alexandr poslal dokonce do Vídně dopis, ve kterém píše, že se Čechů nezastane
- 1870 se naskytla nová šance na úspěch, protože propuká Prusko-francouzská válka, byla šance na zavlečení Rakouskouherska do války na straně Pruska
- Program nazván fundamentálními (základní) články byly předloženy o rok později 1871  Rakouskouherskočeského vyrovnání – zahrnuje trialismus, české postavení jako postavení uherské, Češi návrh umírnili a nabídli společné pošty nebo ekonomické resorty  vyhověl jim a přislíbil, že se nechá korunovat českým králem, nakonec se neuskutečnilo ani jedno a obě věci byli odmítnuty po slibném začátku, jednak proto, že končí válka, ale také protestují Němci a rovněž Uhři, FJ nemá navíc Čechy rád a nerad sem jezdí
- politici přešli na politiku pasivní resistence (pasivního odporu), ignorovali říšskou radu a nedocházeli na jednání  vede k politické izolaci a zbavili se jediné možnosti něco ovlivnit
- 1874 definitivní rozpor v politické straně, vzniká národní strana svobodomyslná („mladočeši“)- Sladkovský a bratři Grégrové × Národní strana („staročeši“)
- politické soupeření asi do roku 1890
- velký spor o to, zda pokračovat v resistenci či nikoliv, 1878/9 se poslanci konečně vracejí do svých křesel
- 1878 vzniká třetí politická strana u nás Českoslovanská sociálnědemokratická strana, U kaštanu v Břevnově
- v této době se začíná zakládat politické uskupení pro 1. SV
- 1873 mezinárodní spojenectví – spolek 3 císařů – smlouva o všestranné vzájemné pomoci kromě vojenské – Rakouskouhersko (FJ I.) + Rusko (Alexandr II.) + Německo (Vilém I.)  největší aktivita Německa, protože potřebuje kontakty jako nový stát, hledá mezinárodní oporu
- funguje asi do roku 1877, protože Rakousko a Rusko směřuje na Balkán – Ruskoturecká válka  rozpad spolku tří císařů
- 1878 na Berlínském kongresu se sdružuje Rakousko a Německo a uzavřeli dvojspolek
- v 80. letech jsou politici v Čechách k Vídni relativně loajální – tzv. „drobečková politika“, tj. loajalitou možná něčeho dosáhneme, v závěru 80. letech vyšel článek a byla kritizována tato politika, která dosáhla pouze drobných ústupků Vídně.

- politici jsou velmi zklamáni, ale na nic většího se nezmohly, poutě na posvátná místa (např. na Říp)
- Palacký pronesl větu: „Byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm.“
- 1867 pouť českých politiků do Moskvy, kterou vede Palacký, ku příležitost národopisné výstavy, kterou zaštiťoval sám Alexandr II.  demonstrace příklonu ke Slovanům a k Rusku
- Alexandr poslal dokonce do Vídně dopis, ve kterém píše, že se Čechů nezastane
- 1870 se naskytla nová šance na úspěch, protože propuká Prusko-francouzská válka, byla šance na zavlečení Rakouskouherska do války na straně Pruska
- Program nazván fundamentálními (základní) články byly předloženy o rok později 1871  Rakouskouherskočeského vyrovnání – zahrnuje trialismus, české postavení jako postavení uherské, Češi návrh umírnili a nabídli společné pošty nebo ekonomické resorty  vyhověl jim a přislíbil, že se nechá korunovat českým králem, nakonec se neuskutečnilo ani jedno a obě věci byli odmítnuty po slibném začátku, jednak proto, že končí válka, ale také protestují Němci a rovněž Uhři, FJ nemá navíc Čechy rád a nerad sem jezdí
- politici přešli na politiku pasivní resistence (pasivního odporu), ignorovali říšskou radu a nedocházeli na jednání  vede k politické izolaci a zbavili se jediné možnosti něco ovlivnit
- 1874 definitivní rozpor v politické straně, vzniká národní strana svobodomyslná („mladočeši“)- Sladkovský a bratři Grégrové × Národní strana („staročeši“)
- politické soupeření asi do roku 1890
- velký spor o to, zda pokračovat v resistenci či nikoliv, 1878/9 se poslanci konečně vracejí do svých křesel
- 1878 vzniká třetí politická strana u nás Českoslovanská sociálnědemokratická strana, U kaštanu v Břevnově
- v této době se začíná zakládat politické uskupení pro 1. SV
- 1873 mezinárodní spojenectví – spolek 3 císařů – smlouva o všestranné vzájemné pomoci kromě vojenské – Rakouskouhersko (FJ I.) + Rusko (Alexandr II.) + Německo (Vilém I.)  největší aktivita Německa, protože potřebuje kontakty jako nový stát, hledá mezinárodní oporu
- funguje asi do roku 1877, protože Rakousko a Rusko směřuje na Balkán – Ruskoturecká válka  rozpad spolku tří císařů
- 1878 na Berlínském kongresu se sdružuje Rakousko a Německo a uzavřeli dvojspolek
- v 80. letech jsou politici v Čechách k Vídni relativně loajální – tzv. „drobečková politika“, tj. loajalitou možná něčeho dosáhneme, v závěru 80. letech vyšel článek a byla kritizována tato politika, která dosáhla pouze drobných ústupků Vídně.

- Orel
- 1863 vzniká umělecká beseda – sdružení českých umělců – několik sekcí – hudební, výtvarná a literární
- snaha o založení Národního divadla
- centrum v době u Halámků – dnes Náprstkovo muzeum
- v této době vzniká první dívčí střední škola
- v zahraniční politice 60. let vrcholí soupeření Rakouska a Pruska o nadvládu nad zeměmi Německa 1864 válka s Dánskem
- 1866 se rozpoutal spor o toto území Prusko – rakouská válka
- Pražský mír – ztráta Benátska a Holštýnska, rozpuštěn Německý spolek, konec nadějí na Velkoněmecké sjednocení
- změny vnitřní a ostré vystoupení Maďarů, požadavkům bylo nakonec vyhověno
- 1867 Rakouskouherské vyrovnání – přetvoření monarchie na principu dualismu  vzniká skutečně Rakouskouherské císařství – země rozděleny na předlitavsko (České a Rakouské země) a zalitavsko (Uhry a Horní Uhry (Slovensko)) – společný panovník FJ I.  společná 3 ministerstva – zahraničí, války a financí ; všechno ostatní je samostatné a nezávislé
- změnila se ústava, když Zalitavsko má ústavu z 1848 svoji
- Předlitavsko vzniká prosincová ústava - platí obě až do 1918 vzniká právní problém (i když minimální) proto, že Slovensko a Čechy mají dočasně jiné zákony, protože dočasně byli po vzniku ČSR se dočasně zachovávají zákony Rakouskauherska
- Češi definitivně nespokojeni, protože ty požadovali trialismus, čeští politici vždy podporovali vládu, ale nyní se cítili ukřivděni; Uhry však byli v hospodářství okrajové, Uherská povstání jsou radikálnější, máme také obrovskou německou menšinu.

- 1859 Rakousko × Sardinii – Rakousko prohrává a uzavřen separátní mír, kdy Sardinie získala Lombardii
- odvolání ministra Bacha
- 1860 vydán říjnový diplom FJ I., kdy se císař veřejně vzdal absolutní formy vlády ; slibuje ústavu a rada, která je dosud jen poradním sborem, bude přetvořena v podstatě v parlament
- léta 60. představují jakýsi protiklad letům 50.
- je přislíbena modernizace, parlament a ústava
- slib byl naplněn ne zcela uspokojivě
- 1861 vydána únorová ústava Schmerlingova – opět nesplňuje očekávání, protože je to opět oktrojovaná ústava – zavedena shora, příkazem parlamentu  vysoké zákonodárné pravomoci panovníka
- Uhry ji odmítly okamžitě a razantně, kritika ovšem i v Čechách a Rakousku
- 1863 pozastavena platnost této ústavy, kvůli přepracování
- došlo ale k přetvoření říšské rady, představuje nově sbor zákonodárný (dvě komory – panská sněmovna (jmenována císařem bez voleb); poslanecká sněmovna (volená sněmovna – zemským sněmem))
- dále užší říšská rada, poslanci za neuherské a neitalské země (užší výbor)
- zemské sněmy jsou voleny na základ kuryjní systém, který umožňuje volit na základě vysokého volebního censu  6% obyvatelstva
- absence radikálního politického proudu – republikánů nebo demokratů, zanikají po revoluci 1848 (hlavní radikálové Frič a Sabina); ze identifikovat konzervativní uskupení Lev Thurn (intelektuálové a šlechta) a opět se stává aktivním Palacký a F.L. Rieger, popř. Brauner  vzniká česká národní strana (1. samostatná česká politická strana – liberálové, Národní listy)
- obroda společenského a spolkového života, 1861 vzniká sbor Hlahol (pouze česká hudební tvorba) - sbormistrem je Bedřich Smetana, poprvé na pohřbu V. Hanky
- vzniká 1862 Sokol – duchovním otcem je Fügner, dále Tyrš, který byl praktikem, sportovní a tělovýchovné aktivity, spojení těla i ducha, sdružuje hlavně střední a vyšší vrstvy – kroj navrhl Mánes
později Katolická org.

- útlum společenského a politického života, většina věcí podřízena dozoru, nemožnost rozvoje ani kulturního života
- Palacký a ostatní se stahují do ústranní, Borovský byl vysídlen do tyrolského Brixenu
- od poloviny 50. let obrození opět ožije, když vyšla Babička, pohřeb K. H. Borovského, Němcová na jeho rakev položila trnovou korunu
- rozmach ekonomiky, rozvoj podnikání v 50. letech, podnikání volné soutěže, kdy neexistují žádné překážky, hlavní odlišnost neoabsolutismu od Metternichova absolutismu, vznikají komory živnostníků, vzniká živnostenský řád, aby mohli konkurovat Prusku
- po revoluci 1848 se znovu objevuje Německý spolek, vzniklý po Vídeňské kongresu, kterému předsedá Rakousko – František Josef I.
Krymská válka 1853 – 56
Rusko ×Osmanské říši + VB, Fr a Piemont (část Sardinského království)
- Rusko očekává Rakouskou pomoc, ale Rakousko i neposkytlo a Rusko bylo velmi zarmouceno
- Rusko prohrává
- Sevastopolské povídky (L.N. Tolstoj)