Pobělohorská exilová literatura

Pobělohorská exilová literatura
Pavel Skála ze Zhoře (* 10. 7. 1583 Praha, † asi 1640 Freiberk v Sasku)
č. kronikář, právník, pobělohorský exulant
rozsáhlá rukopisná Historie církevní s podrobným vylíčením zejména č. dějin první třetiny 17. století

Jan Ámos Komenský (* 28. 3. 1592 Nivnice u Uherského Brodu, † 15. 11. 1670 Amsterdam)
český náboženský myslitel
zakladatel novodobé pedagogiky
básník
biskup Jednoty bratrské
vynikající polyhistor, jazykovědec, kartograf, filosof a především zakladatel moderní pedagogiky. hlavní reprezentant české kultury 17. st.
studium na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, pak na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu; po návratu učitelem v Přerově, pak ve Fulneku; poslední biskup jednoty bratrské
„Vzdělancům mého národa. Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa?...“
roku 1628 emigroval zprvu do polského Lešna  pobýval v Anglii (1640), kam byl pozván založit Akademii věd, ve Švédsku, Uhrách (1650, Šarišský potok)  znovu Lešno (1654)
od r. 1656 v Amsterdamu (pohřben v blízkém Naardenu)
tvůrce pedagogického systému (jednota vzájemných vztahů cíle, obsahu, prostředků a podmínek výchovy)
autor světově proslulých učebnic latiny
propagátor projektu pansofie, vševědy, souhrnu všech dostupných poznatků o jsoucnu = navazuje na Štítného, Blahoslava, Veleslavína
Podle K. mají být vychováváni a vzděláváni všichni lidé bez jakéhokoliv rozdílu, neboť je třeba, aby se všichni podíleli na nápravě světa. Aby toho byli mocni, musí se stát moudrými, mravnými a zbožnými. Moudrými na základě všestranného vzdělání (pansofie), mravnými sebeovládáním, zbožnými povznášením se nad věci pozemské, k Bohu. Jsou toho mocni, neboť jsou k tomu od přírody a od Boha vybaveni. Aby tento proces usnadnil, vypracoval K. promyšlený systém prostředků (organizace školního roku, týdne a dne, rozvrh hodin, hromadné vyučování, didaktické a výchovné zásady a metody, školská soustava)
úsilí o poznání světa a o výchovu člověka spojil s úsilím o dorozumění mezi národy, o věčný mír (panharmonie)
Pedagogické spisy:
Didaktika česká (1632)
Didaktika velká (Didactica magna, 1657)