Dějiny Zemí koruny České

První nevelké skupiny Germánů pronikly do českých zemí už v posledních desetiletích před počátkem našeho letopočtu. Centrem jejich kmenového svazu se staly severní Čechy. Neustálé kontakty Germánů s Římem i jejich snaha proniknout do římských provincií vedly nakonec k markomanským válkám, jichž se osobně zúčastnil tehdejší římský císař Marcus Aurelius. Styk s antickou civilizací bezpochyby ovlivňoval dosavadní rodový řád germánského obyvatelstva, které se rozmanitými cestami seznamovalo s odlišným životním stylem. Tak se vytvářela svérázná syntéza antické a germánské materiální kultury. V prvních stoletích našeho letopočtu dostáváme pestrý obraz velmi složité skutečnosti a vztahů a ještě složitějšího vývoje. Odraz těchto velmi komplikovaných poměrů se zrcadlí i v archeologických nálezech.
Na vývoj mladší doby římské navazoval prvý stupeň doby stěhování národů, v němž doznívaly tradice pozdní římské periody (zhruba druhá polovina 4. století-polovina 5. století, resp. 375-568 n. l.). Následující druhý až třetí stupeň zabírá zhruba druhou polovinu 5. století-první polovinu 6. století n. l. Pro celé toto období jsou charakteristické velké pohyby obyvatelstva, zejména germánských kmenů, jež započaly tlakem Hunů postupujících z východu spolu s dalšími etnickými celky do centra Evropy. České země (zvláště Čechy) zůstávaly poněkud stranou chaosu, který zachvátil okolní území, a nebyly příliš hustě osídlené. Zdá se, jako by se Čechy ocitly mimo hlavní proud dějin a jako by v nich přežívaly pouze středoevropské tradice. Vpád Hunů vyvolal ústup řady germánských kmenů. Těžiště hunské moci, která dočasně ohrozila dokonce i západořímskou říši, spočívalo ve východní části Podunajské nížiny, odkud Hunové vyjížděli na loupeživé nájezdy. Pohyby germánských kmenů táhnoucích na západ a jih byly nejvíce zasaženy nížinné oblasti jižní Moravy, Polabí, Poohří a pražské kotliny. Archeologické nálezy poskytují sice dostatek materiálu, avšak jen obtížně lze jednotlivé typy předmětů přiřadit konkrétnímu etniku. Proto také přesně kdy a jak se v našich končinách objevili Slované, zůstává tajemstvím. Poslední výsledky bádání však naznačují, že to mohlo být někdy na konci první třetiny 6. věku.