FRANSKÁ ŘÍŠE NA VRCHOLU MOCI

Nástup dynastie Karlovců
Na základě úspěchů svých předchůdců se Karlův syn Pipin zvaný Krátký (751-768) rozhodl, že se stane skutečným franským králem a sesadil posledního Meroveovce.

Karel Veliký - první středověký císař v západní Evropě
Největšího rozmachu dosáhla franská říše za Pipinova syna Karla Velikého (768-814), podle něhož se celý rod nazývá Karlovci. Hlavní náplní Karlova panováni byly výboje, za nichž se franský stát nebývale rozšířil. Přes třicet let vedli franští bojovníci na východě za Rýnem urputné boje s germánskými Sasy. Na území dnešního Maďarska se králi podařilo úplně zničit říši Avarů. Pokoušel se i o výpravy proti Slovanům v našich zemích, ale tady byl odražen a spokojil se s poplatky. Na jihu zvětšil svoji říši o severní Itálii a pronikl na Pyrenejský poloostrov. Franská říše Karlovců se stala rozhodující mocností v západní Evropě a protiváhou byzantská říše na východě. Tomu odpovídal císařský titul, který udělil Karlu Velikému roku 800 papež. Tak byla na západě obnovena římská říše, která se však už vůbec nepodobala starověkému otrokářskému impériu. Nový význam dala její existenci církev. Karlova římská říše měla zahrnout všechna území obývaná křesťany. Povinností císaře bylo šířit křesťanství a učinit Řím znovu hlavním městem světa.
Středisky správy byly královské dvorce s palácem, rozmístěné v různých částech země. Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svojí družinou zemi objížděl. Nejčastěji Karel pobýval v Cáchách (Aachen).