Ženy, které se rozhodly vstoupit do kláštera, byly nejdříve uvedeny do noviciátu.10) Když se novicka po roce rozhodla, že se stane řeholnicí, musela nejdříve složit slib jeptišky.11) Poté se musela zříci všech radostí pozemských, avšak těšila se na život posmrtný, ve kterém za své dobré skutky dojde odměny. Klášter se potom stal, až do její smrti, jejím jediným domovem.
Jeptišky musely každé ráno vstávat před východem slunce. Již za svítání se odebraly do kapitulní síně12) k první kanonické hodince13). Další se pak opakovaly každou třetí hodinu až dokud se řeholnice neodebraly ke spánku.