zásady moderního vyučování a výchovy (např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce; důraz na praxi – učit vědomostem i dovednostem; důraz na tělesnou výchovu
názornost vyučování – postup od známého k neznámému, poznávání přírody; důležitost kázně)
spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání: rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní, tj. v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě (doplněno cestováním)
Informatorium školy mateřské (1632) = pro matky, výchova v předškolním věku
Dveře jazyků otevřené (Janua linguarum reserata, 1631; někdy překládáno též jako Brána jazyků otevřená) = učebnice latiny
Orbis pictus (Svět v obrazech, 1658) = 1. obrázková učebnice na světě, spojení jazykového a věcného vyučování
Škola hrou (Schola ludus) – rozvíjí smyslové schopnosti
Další díla
téměř hotový č.-lat. slovník Linguae Bohemicae thesaurus - zničen při požáru Lešna v r. 1656)
encyklopedie Theatrum universitatis rerum (nedokončený rukopis zničen tamtéž)
náb. spisy Přemyšlování o dokonalosti křesťanské (1622), Nedobytedlný hrad jméno Hospodinovo (asi 1622)
úvahy o uspořádání společnosti Listové do nebe… (1619) = 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi
dílo vymezujících poslání jednoty bratrské Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1650) = reakce na Vestfálský mír (1648), který zhatil jeho naděje na návrat do vlasti = alegorická forma závěti
”Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu,... vláda
věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!”
o filosofická próza Labyrint světa a lusthauz srdce (1631, v r. 1663 pod názvem Labyrint světa a ráj srdce) – 2 části
satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělance (= autor)
průvodci: Všezvěd Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům)
prohlížejí všechny stavy a zaměstnání  realistický obraz doby, smýšlení a lidí
ostrá kritika tehdejší společnosti (touha po penězích, podvod, klam, války ap.)
2. část – návrat do vlastního srdce a k Bohu (= záchrana)
názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma, jazyk bohatý (synonyma, několikanásobné větné členy), názorný; složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (tj. soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi); vliv latiny
alegorie – využívá přeneseného významu v rámci celého díla; děj má doslovný a zároveň přenesený význam
o autor básní a přebásnění žalmů
o sběratel a autor hymnických písní (např. Kancionál, to jest Kniha žalmů a písní duchovních z r. 1659)
o sbíral proroctví (např. Lux in tenebris = česky Světlo v temnotách – z r. 1657)
o překlady z latiny
o pojednání O poezii české (propaguje časomíru)