- katolická církev se znovu stává velkou i oficiální oporou habsburského režimu
- silní katolíci vždy až do 1781, kdy je za Josefa II. vydán Toleranční patent – uvolnění náboženství – nabídka lutheránctví a pravoslaví, uvolňuje také postavení Židů, postrádáme Jednotu bratrskou a kališnictví; církev postavil pod státní dohled, zrušil neužitečné kláštery (pokud nebyli školami nebo nemocnicemi), kláštery přeměněny na vojenské budovy, některé byli obnoveny
- 1850 je zrušeno Placentum regio (souhlas panovníka) – znamenalo, že veškerá nařízení papeže tedy hlavy kat. církve smějí být provedena v monarchii jen se svolením panovníka  církev je suverénní a je obnovena velmi těsná spolupráce a je potvrzena 1855 Konkordát (obecně smlouva státu a církve) – církev znovu získala dohled nad rakouským školstvím, povinně se vyučuje katolické náboženství, ale také dozírá na pravost osnov, přes něj se nedostanou třeba evoluční teorie, dozor nad rodinným právem, do budoucna to přinese spíš nepopularitu až budou ničeny symboly monarchie