- 1848 se znovu řeší myšlenka jednotného Německa, zasedá znovu sněm, Velkoněmecká (veškeré Německy mluvící obyvatelsko včetně tzv. Předlitavska, nejsilnější Rakousko) a Maloněmecká (bez zemí habsburské monarchie – Českých zemí a Rakouska, nejsilnější Prusko)
- jaké zvolit státní uspořádání – konstituční monarchii či republika
- nakonec maloněmecká konstituční monarchie, Palacký poslal list do Frankfurtu, kde odmítá začlenění do říše  Pruský král odmítá korunu
- u zrodu Německa později stojí Otto von Bismarck, kancléř 1862 – 1890, přesvědčen o sjednocení krví a železem, jasně bez Rakouska a pod Pruským králem (monarchie, s minimální pozicí parlamentu), najde si záminku pro vyhlášení války
- překáží Francie a Rakousko
- 1864 uzavřel spojenectví s Rakouskem × Dánsku o Šlezvicko (potom Prusko) a Holštýnsko (Rakousko), převažují zde Němci, Dánsko rychle prohrálo
- 1866 Pruskorakouská válka – zpochybnění rozdělení kořiti roku 1864, Prusy vede hrabě generál Moltke, Rakousku velí nedobrovolně zbrojmistr von Benedeck, Itálie je spojencem Pruska na ti měsíce (přislíbení Benátska), srážky hlavně ve východních Čechách, bitva u Hrance Králové či u Sadové Rakousko definitivně prohrává, Prusové mají zadem nabíjené pušky jehlovky