České země v pravěku

Podrobná data
(do 5. století n. l.)
asi 1 000 000-8000 let př. n. l. - starší doba kamenná (paleolit)
Paleolit představuje nejdelší období ve vývoji lidského rodu, geologicky patří do pleistocénu (starší čtvrtohory), kdy probíhaly velké přírodní změny (střídání dob ledových a meziledových). Dnešní území českých zemí nebylo nikdy pokryto souvislým ledovcem - leželo v koridoru mezi alpským a severským ledovcovým komplexem, kdy menší ledovce pokrývaly Krkonoše a Šumavu. Svými čtyřmi hlavními zaledněními a třemi teplejšími dobami meziledovými ovlivňoval pleistocén výrazně podnebí a určoval i ráz rostlinstva a zvířeny. V tomto období probíhala rovněž poslední fáze vývoje člověka od formy člověka vzpřímeného (Homo erectus) přes člověka rozumného (Homo sapiens fosilis - neandrtálského) k člověku dnešního typu (Homo sapiens sapiens).

asi 1 000 000-250 000 let př. n. l. - starý paleolit
Během této doby osídlili lidé rodu Homo erectus (člověk vzpřímený) i střední Evropu (včetně nejpříhodnějších oblastí českých zemí - teplé krajiny České křídové tabule a jižní Moravy). Homo erectus si osvojil oheň, vzpřímenou chůzi, osvobodil ruce k cílevědomější činnosti (dokázal upravovat kámen na nástroje, využíval plochých úštěpů a souměrných hrotitých pěstních klínů s ostřím po celém obvodu). Staropaleolitický člověk se jako sběrač a lovec zdržoval v malých tlupách poblíž vodních toků a ploch, stavěl si obydlí pod širým nebem nebo v jeskyních a pod skalními převisy. Nejstarší stopy jeho existence jsou doloženy v severozápadním stepním území (Bečov u Mostu), ve středočeských jezerních sedimentech (Přezletice u Prahy - zlomek lidského zubu) a ze Stránské skály na území Brna.