Koncem středověku byl veřejný život v Itálii velmi neklidný a správy nových městských panství se zmocňovali dobrodruzi. Do popředí politických i kulturních dějin se v 15. století dostala Florencie, kde rozhodující moc získal bankéřský rod Medici. Florencie ovádla Pisu a jiná toskánská města a stala se nejmocnějším státem ve střední Itálii. V neapolském království došlo k třenicím mezi členy mladší a starší větve rodu Anjou a Neapolska se zmocnil rod aragonský, ovládající již Sicílii. V severní Itálii měly největší vliv Benátky, milánské vévodství (za rodu Sfozů) a rod savojský, ovládající Piemont. Janov poklesl vnitřními spory a ztrátou osad v Černém moři.