Dějiny Zemí koruny České

Sídliště se rozkládala nejčastěji na vyvýšených místech, v blízkosti vod (chaty a přístřešky z kůry, rákosu, větví, kůže). Jde vlastně o doznívání paleolitu, období adaptace lovecko-sběračských kultur v holocénu, tedy v geologické přítomnosti, a zároveň již v době šíření neolitu. Během 6. tisíciletí př. n. l. byli poslední lovci vystřídáni pastevci a zemědělci.
6000-3500 let př. n. l. - mladší doba kamenná (neolit)
Představuje zásadní změnu způsobu života (neolitická revoluce); člověk přešel od lovu a sběru k zemědělství (obdělávání půdy a chovu dobytka). Změna podnítila budování stálých sídel, zakládání polí a výrobu keramiky; hlavní surovinou zůstal kámen (štípaná industrie, hlazené kamenné nástroje - sekery, klíny, vrtané nástroje). Čechy i Morava se staly součástí rozsáhlého kulturního okruhu - kultury s lineární keramikou (Vedrovice u Mor. Krumlova). Lidé se usazovali v nížinách na úrodných půdách, když je předtím (vymýcením a žďářením) zbavili porostu. S relativním dostatkem potravin nastal i rychlý růst populace, lidé přecházeli k usedlému způsobu života, vznikala trvalá sídliště s pevnými příbytky (vesnice dosahovaly 200-300 lidí, mezi významná sídliště patří Mohelnice na Moravě a Bylany u Kutné Hory). Původní kult ženy získal jiný výraz - matky Země, bohyně plodnosti a úrody. Z kultury s lineární keramikou se vyvinula kultura keramiky vypíchané (nové jsou pohřby žehem - Praha-Bubeneč, Miskovice u Kutné Hory) a kultura s moravskou malovanou keramikou (kultura lengyelská) přicházející z Podunají - nálezy například z lokalit Hluboké Mašůvky a Těšetice-Kyjovice na Znojemsku.