Schopnost číst

a psát byla také k podnětem středověkým vzdělancům, aby se vydělili od okolního světa a vytvořili novou společenskou vrstvu (inteligenci) a novou instituci středověkého světa (universitu). Ačkoliv středověká vzdělanost navazovala bezprostředně na antické vzory, hlavně na Aristotela, vznik univerzity jako autonomní školské instituce náleží až křesťanskému středověku. Autor však upozorňuje také na výlučnost univerzity v ryze agrární společnosti středověku, jejíž většina celý život zápasila o holé přežití a vzdělání bylo stále luxusním statkem.
V knize je dán velký prostor ukázkám ze středověkých pramenů. Konfrontovány jsou i názory jiných historiků; takto je zmíněn například Marc Bloch či Gordon Leff ad. Kniha je celkově rozčleněna do 3 kapitol a každá z nich ještě rozdělena na články.