Pythagoras ze Samu

(okolo 582 př. n. l. - okolo 496 př. n. l.) byl řecký matematik, astronom a filozof.

Pythagoras, přezdívaný otec čísel, se narodil na ostrově Samos. Založil dva stupně škol, v Egyptě a Itálii. Doktríny tohoto kulturního střediska byly vázány velmi přísnými pravidly chování, někdy byli považováni za sektu - ovlivněni náíboženskou sektou orfiků:
• vliv orientální filosofie, hlavně v otázce reinkarnace, víra ve stěhování duší
• název odvozen od Orfea
• duše je v těle vězněna
Jeho škola byla otevřená mužům i ženám, a diskriminační chování bylo zakázáno. Mezi jeho studenty se nacházeli lidé všech národností, barev pleti, náboženství, a finančního nebo sociálního postavení.
Prazákladem a prapříčinou jsou podle něj čísla, tím se tedy vzdaluje od naivního materialismu Eleatů, čísla jsou již abstraktní a nehmotný prvek. Každá věc má také dvě stránky, hmotnou (vnímatelnou) a číslo. Vše se snaží převádět na geometrii - čísla značí poměr a rozměr věcí. Nejdokonalejší geometrické obrazce jsou koule a kruh, potom čtverec jakožto symbol čtyř elementů. Matematické vztahy vidí i v hudbě.
Kosmos je vytovřen ze spočitatelných jednotek, ty vytvářejí pohybem hudbu sfér, existence zákonů. Podstatou vesmíru je něco nehmotného, podstatou člověka také - uznává existenci duše. Zabýval se tedy také etikou a tvrdí, že duše je ve špatném vlivu těla a je třeba ji tedy zdokonalovat pomocí askeze.
S tím také souisí jeho teorie o vzniku člověka, když tvrdí, že člověk vznikl z popelu titánů a získal proto hmotně jejich vlastnosti jako touha po moci, sobectví apod.