,V Blaye pochovají Rolanda i Oliviera a v Ais (Aachen), v Karlově paláci, začne soud se zrádným Guenelunem. Ještě předtím však Karel oznámí Rolandově nevěstě Aldě, že její milý padl. Ta velkým zármutkem umírá. Při samotném soudu se za Gueneluna zaručí 30 jeho příbuzných a Pinabel z hradu Sorence pro něho žádá milost. Téměř všichni souhlasí, ale vystoupí rytíř Tierri, bratr Gefreita, vévody z Anjou, podkoní hraběte Rolanda, a praví: „I kdyby byl Roland Guenelunovi ublížil, přece jest on bídák, že ho zradil, křivopřísežníkem proti vám a zrádcem! Nezasluhuje, než abyste ho dal oběsit a s jeho tělem naložil, jak se nakládá s těly bídáků. A chce-li mně kdo z jeho přátel odporoval, svá slova mečem obhájím.“
Tak dochází k souboji mezi Pinabelem a Tierrim. Je to těžký souboj, francouzští rytíři se chvějí a císař povídá: „Bože, dej ať pravda zvítězí!“ Nakonec, ač raněn, Tierri zvítězil a Francouzi volají: „Bůh učinil zázrak! Po právu bude Guenelun pověšen a s ním ti, kteří na soudu při něm stáli.“ Tak tedy bylo 30 rukojmí pověšeno a Guenelun zemřel strašlivou smrtí. Byl roztrhán čtyřmi koňmi.

Poté byla královna španělská pokřtěna a přijala jméno Juliana. Poté končí „gesta, kterou Turold zpíval.“