Je také pochopitelné,

s přihlédnutím na původ neznámého autora, že veškeré počiny vycházejí ve prospěch císaře Karla a jeho pomocníků (přívrženců).
Také mnohá jména nejsou historická a spíše se podobají jménům těch, jejichž činům se podobají z dřívějších gest. Například král Marsilies se objevuje v gestě Karolínské.
Je důležité si také všimnout všimnout, že koně i zbraně rytířů nesou různá jména. Tak například meč samotného hraběte Rolanda byl Smrtonosný (Durendal), Radostný (Joiuse) byl meč císaře Karla(nesl v jílci svaté ostatky, také typické pro mnoho středověkých zbraní), Almice byl meč Turpinův (jeden ze tří mečů, jimiž Žid Malakin vykoupil svého otce Abrahama. Druhé dva byly Durendal Rolandův a Courtain Ogierův). Pozor byl kůň Rolandův.
Také je dobré všimnout si, že autor zdůrazňuje francouzské heslo Munjoie!(Radosti moje!), které mělo velký význam při boji. Všichni rytíři po tomto zvolání bojovali mnohem udatněji a Saracéni prchali. Ale také Saracéni měli své bojové heslo: „ Précieuse!“ (často ho volá Baligant).
Činy maurů nejsou autorovi lhostejné. Upozorňuje na ně a všímá si také některých jejich vlastností. Přímo říká: „I emír se dobře baronovi podobá“, či „ Jaký by to byl baron.“