Neregulovaná porodnost

nadpráví mužů v rodinách, toulavost (shánění práce), součástí byla žebravost, drobné krádeže. Častá orientace lidí na materiální statky a nikoli na duchovní.

Příliš vysoké byly výdaje na lékaře. Vyskytoval se i alkoholismus – nádeníci, na rozdíl od zemědělské čeledi, mívali hotové peníze, které by bylo možno propít. S migracemi a neustálým měněním zaměstnání souvisela i určitá lhostejnost k církvi a náboženství. Při rychlých změnách pohybu ztrácela církev nad jednotlivci kontrolu. Nádeníci orientovaní na materiální hodnoty a vytržení z pravidelného venkovského prostředí přišli na to, že církev nepotřebují a když už ji ze společenských zvyklostí potřebují (svatby, pohřby, křtiny)musí platit, což se jim nelíbilo. Tímto způsobem vznikala bezbožnost dolních vrstev)

Pověrčivost, víra v duchy a strašidla. Vzhledem k nekvalifikovanosti lidí byly pro svou zcela ojedinělou kvalifikovanost v kurzu tovaryši (odborní dělníci)

Horské oblasti: totální izolovanost, tradicionalismus, neznalost světa a nedůvěra k němu, nedůvěra k cizincům, naivita. Za hodnotu je považované jen materiální zajištění, jako hotové peníze, jídlo, alkohol. Tato situace existovala kolem roku 1800 v Krkonoších, 1870 na Sˇumavě a ještě později v západním Slezsku. Z jejich bídy plynula vynucená spokojenost s málem, nulová snaha o zlepšení – fatalismus.