- Orel
- 1863 vzniká umělecká beseda – sdružení českých umělců – několik sekcí – hudební, výtvarná a literární
- snaha o založení Národního divadla
- centrum v době u Halámků – dnes Náprstkovo muzeum
- v této době vzniká první dívčí střední škola
- v zahraniční politice 60. let vrcholí soupeření Rakouska a Pruska o nadvládu nad zeměmi Německa 1864 válka s Dánskem
- 1866 se rozpoutal spor o toto území Prusko – rakouská válka
- Pražský mír – ztráta Benátska a Holštýnska, rozpuštěn Německý spolek, konec nadějí na Velkoněmecké sjednocení
- změny vnitřní a ostré vystoupení Maďarů, požadavkům bylo nakonec vyhověno
- 1867 Rakouskouherské vyrovnání – přetvoření monarchie na principu dualismu  vzniká skutečně Rakouskouherské císařství – země rozděleny na předlitavsko (České a Rakouské země) a zalitavsko (Uhry a Horní Uhry (Slovensko)) – společný panovník FJ I.  společná 3 ministerstva – zahraničí, války a financí ; všechno ostatní je samostatné a nezávislé
- změnila se ústava, když Zalitavsko má ústavu z 1848 svoji
- Předlitavsko vzniká prosincová ústava - platí obě až do 1918 vzniká právní problém (i když minimální) proto, že Slovensko a Čechy mají dočasně jiné zákony, protože dočasně byli po vzniku ČSR se dočasně zachovávají zákony Rakouskauherska
- Češi definitivně nespokojeni, protože ty požadovali trialismus, čeští politici vždy podporovali vládu, ale nyní se cítili ukřivděni; Uhry však byli v hospodářství okrajové, Uherská povstání jsou radikálnější, máme také obrovskou německou menšinu.

- 1859 Rakousko × Sardinii – Rakousko prohrává a uzavřen separátní mír, kdy Sardinie získala Lombardii
- odvolání ministra Bacha
- 1860 vydán říjnový diplom FJ I., kdy se císař veřejně vzdal absolutní formy vlády ; slibuje ústavu a rada, která je dosud jen poradním sborem, bude přetvořena v podstatě v parlament
- léta 60. představují jakýsi protiklad letům 50.
- je přislíbena modernizace, parlament a ústava
- slib byl naplněn ne zcela uspokojivě
- 1861 vydána únorová ústava Schmerlingova – opět nesplňuje očekávání, protože je to opět oktrojovaná ústava – zavedena shora, příkazem parlamentu  vysoké zákonodárné pravomoci panovníka
- Uhry ji odmítly okamžitě a razantně, kritika ovšem i v Čechách a Rakousku
- 1863 pozastavena platnost této ústavy, kvůli přepracování
- došlo ale k přetvoření říšské rady, představuje nově sbor zákonodárný (dvě komory – panská sněmovna (jmenována císařem bez voleb); poslanecká sněmovna (volená sněmovna – zemským sněmem))
- dále užší říšská rada, poslanci za neuherské a neitalské země (užší výbor)
- zemské sněmy jsou voleny na základ kuryjní systém, který umožňuje volit na základě vysokého volebního censu  6% obyvatelstva
- absence radikálního politického proudu – republikánů nebo demokratů, zanikají po revoluci 1848 (hlavní radikálové Frič a Sabina); ze identifikovat konzervativní uskupení Lev Thurn (intelektuálové a šlechta) a opět se stává aktivním Palacký a F.L. Rieger, popř. Brauner  vzniká česká národní strana (1. samostatná česká politická strana – liberálové, Národní listy)
- obroda společenského a spolkového života, 1861 vzniká sbor Hlahol (pouze česká hudební tvorba) - sbormistrem je Bedřich Smetana, poprvé na pohřbu V. Hanky
- vzniká 1862 Sokol – duchovním otcem je Fügner, dále Tyrš, který byl praktikem, sportovní a tělovýchovné aktivity, spojení těla i ducha, sdružuje hlavně střední a vyšší vrstvy – kroj navrhl Mánes
později Katolická org.

- útlum společenského a politického života, většina věcí podřízena dozoru, nemožnost rozvoje ani kulturního života
- Palacký a ostatní se stahují do ústranní, Borovský byl vysídlen do tyrolského Brixenu
- od poloviny 50. let obrození opět ožije, když vyšla Babička, pohřeb K. H. Borovského, Němcová na jeho rakev položila trnovou korunu
- rozmach ekonomiky, rozvoj podnikání v 50. letech, podnikání volné soutěže, kdy neexistují žádné překážky, hlavní odlišnost neoabsolutismu od Metternichova absolutismu, vznikají komory živnostníků, vzniká živnostenský řád, aby mohli konkurovat Prusku
- po revoluci 1848 se znovu objevuje Německý spolek, vzniklý po Vídeňské kongresu, kterému předsedá Rakousko – František Josef I.
Krymská válka 1853 – 56
Rusko ×Osmanské říši + VB, Fr a Piemont (část Sardinského království)
- Rusko očekává Rakouskou pomoc, ale Rakousko i neposkytlo a Rusko bylo velmi zarmouceno
- Rusko prohrává
- Sevastopolské povídky (L.N. Tolstoj)