Cesta ke zrušení otroctví

Cesta ke zrušení otroctví
velké tlaky na vládu ze strany abolicionistů v roce 1862, kteří požadují absolutní zrušení
existují zde tzv. hraniční státy nebo neutrální státy, které sice mají otroky, ale nevstoupili do konfederace, kteří by se při zrušení přidali k jihu
1.1. 1863 vydána emancipační proklamace, která ruší otroctví ve vzbouřených státech, tj. Konfederaci  vede k masovým útěkům černých na sever
krok k tomu, že po vojenském vítězství bude vydán onen 1š dodatek, který zruší otroctví všude
Lincoln se chtěl zbavit problému integrace otroků

 1863 zlomová bitva u Gettysburgu (3 dny) – ohromný masakr na straně jihu a jeho drtivá porážka – sever přejde do ofenzívy
 1865 kapitulace Richmondu; jižanská města jsou v troskách, i kvůli tomu, aby nepadl do rukou seveřanů vojenský materiál
asi 600 000 padlých; celkem 2 100 000 vojáků
od 1864 byl generál Grant

 na jihu se vývoj ubírá jiným směrem, na jihu jsou sice velká města, ale v podstatě bez průmyslu; stojí a padá na existenci obrovských plantáží (pěstuje se bavlna, tabák, cukrová třtina); bavlna byla na jihu nezpracovávána, ale byla vyvážena buď na sever, nebo do Evropy (VB), měli liberální celní politiku, protože dovoz pro ně není vnitřní konkurencí
- na celém jihu asi 2000 rodin s více než 100 otroky; celkem asi 4 000 000 otroků na jihu; společnost otroků je rozvrstvená (dělníci na plantážích, jakoby lepší sluhové v domácnosti)
- v polovině 19. stol. se postavení otroků zlepšuje, jelikož je zakázán dovoz nových otroků z Afriky; dokonce nájem bílé chudiny na nebezpečnou práci
- demokratická strana
- v 50. letech se stále více cítí být ohroženi severem – jižané se zadlužují v bankách na severu a ručí půdou, ke které mají vztah; v 50. letech se rozvíjí hnutí na zrušení otroctví z morálních důvodů (abolicionismus) na severu a snaží se poskytnout veškerou pomoc otrokům na jihu a podporují jejich útěky
- v politickém boji se stále více prosazují republikáni a 1860 v prezidentských volbách vítězí Abraham Lincoln (není pravý abolicionista) jih vyhlásil vystoupení z unie, J Karolina má největší iniciativu (celkem 11 států) a tvoří Konfederaci, na severu stále Unie;
- hl.m. Konfederace je Richmond a prezidentem byl zvolen Dawis Jefferson a vojenským velitelem generál Lee, který je vlastně názorově seveřan
- konflikt za jednotu spojených států, nikoliv za zrušení otroctví
- válka 1861 – 1865, kterou začal jih útokem na pevnost Ford Sempter nedaleko Charlestownu, její posádka byla loajální vůči unii, ale stála na území Konfederace
- Dvě fáze 1861 – 1863 (válka ve prospěch jihu, horké léta 1862, nadšenci a fanatici a mají na počátku lepší velení a důstojnický sbor; chlapci byli vzděláváni na nejlepší vojenské akademii West Point; žádné střetnutí není pro sever tak tragické, aby musel kapitulovat) a 1863 - 1865 (Lincoln přijal opatření: dobudování armády, vyhlášena ekonomická blokáda jihu, kdy sever zablokoval ekonomický přístup na jižanský trh, blokuje důležité přístavy a zabraňuje dovozu z VB, začíná se postupně projevovat a jih ekonomicky upadá; jih se nedočkal pomoci zahraničí, konkrétně VB; od 1863 byly přijaty dva důležité zákony (jeden slibuje půdu každému Američanovi staršímu 21 let, když vyhraje válku Unie; za druhé zákon o zrušení otroctví v ústavě 1865 - 13 dodatek))