Saturday, March 31, 2007

Albertov

Na Albertov se dostavilo nečekaně velké množství mladých lidí. Přestože připravovatelé shromáždění neplánovali 17. listopad jako střetnutí s režimem, řadoví účastníci smýšleli jinak.
Nad hlavami nesli nápisy Zrušte KSČ, Zrušte StB, Nechceme vládu jedné strany, Chceme jinou vládu, Svobodnou republiku ve svobodné Evropě atd. Ty musely být připraveny předem, demonstranti si je přinesli již z domu.
Organizátoři demonstrace se snažili dodržet slovo a odvrátit ostatní od pochodu do středu města. Stáli napříč ulicí, přesvědčovali jednoho vedle druhého, aby zamířili na Vyšehrad a skutečně se jim to podařilo. Ale lidé toho pořád neměli dost. Na Vyšehradě neskončili, naopak se obrátili a průvod asi 50 000 účastníků táhl po vltavském nábřeží k Národnímu divadlu. Tam již
všude stály policejní jednotky v plné zbroji, v helmách, s laminátovými štíty, připraveny proti lidem zasáhnout.

Labels:

Wednesday, March 28, 2007

17. listopad 1989

Prvním velkým podnikem nezávislých studentů se měla stát vzpomínková demonstrace u příležitosti 60. výročí 17. listopadu 1939, dne, kdy nacističtí okupanti zasáhli proti českým vysokým školám. Aby se nedostali hned od samého začátku do rozporu se zákonem, obrátili se s nabídkou spolupráce na městskou vysokoškolskou radu SSM (Socialistický svaz mládeže) v Praze.
Výsledkem jednání byla dohoda, podle níž se demonstrace mohla konat a nezávislí studenti na ní směli pronést projevy. Museli se ale zavázat, že se studentský průvod vyhne středu města.
Povolená cesta směřovala z Albertova na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy, kde se měli účastníci rozejít. Plán nakonec schválil také Městský výbor KSČ (Komunistická Strana Česko-
slovenská) v Praze, který ovšem přesto nechal vyhlásit pohotovost pražské policie. O bezradnosti komunistů v této době nejvíce vypovídá skutečnost, že uložili ministru vnitra, aby oddíly SNB (Sbor Národní Bezpečnosti) zabránily studentům v přístupu do středu města, že však proti nim nesmí zasáhnout silou!

Labels:

Tuesday, March 27, 2007

Jeho pozornost se upírala na jih, kde se za Alpami nacházela bohatá italská města. Protože tam neexistovala pevná královská vláda, trpěla severní Itálie neustálými rozbroji mezi velmoži. Také v papežském Římě docházelo často ke krvavým sporům mezi římskou šlechtou a papežem. Itálie se proto Ottovi I. jevila jako lákavá a snadno dosažitelná kořist. Podnikl sem několik výprav. Během jedné z nich dosadil znovu do úřadu papeže Jana XII., kterého šlechta vyhnala z Říma. Papež ho z vděčnosti korunoval roku 962 římským císařem. Korunovací Otty I. byla v západní Evropě podruhé obnovena císařská hodnost. Císař měl vládnout nad územím, pro které se později ujal název Svatá říše římská. Otta III. snil dokonce o tom, jak znovu vzkřísí antické impérium a bude mu vládnout společně s papežem. Tyto plány však byly většinou neuskutečnitelné. Svatá říše římská postupně zahrnula vedle Německa i severní a střední Itálii a také české přemyslovské knížectví.

Monday, March 26, 2007

Říše Ottonů

Východofranská říše, která vznikla na základě verdunské smlouvy (843), se stala zárodkem budoucího německého království. Dynastie Karlovců zde vládla do roku 911. Také tady se však vedle slabého krále prosazovali stále rozhodněji mocní šlechtici, mezi nimiž nejvýznamnější byli vévodové saský a bavorský. V roce 919 zvolila šlechta
králem saského vévodu Jindřicha Ptáčníka (919-936), který dosáhl značných úspěchů. Porazil Maďary, kteří ohrožovali říši neustálými nájezdy a sám zahájil výboje na východ, do oblasti Polabských Slovanů. Nabídl tak šlechtě možnost získat další půdu a poddané.
Ottovi I. (936-973) se podařilo zdolat poslední velký nájezd Maďarů. S pomocí českých oddílů je porazil v bitvě na řece Lechu u Augšpurku (955). Pokračovaly také výpravy proti Polabským Slovanům. Král však stále více přenechával výboje na východ šlechtě.

Labels:

Sunday, March 25, 2007

Lenní systém

Nejdéle se králové z dynastie Karlovců udrželi v západofranské říši (do roku 987). Jejich moci však rychle ubývalo ve prospěch nejvýznamnějších šlechticů. Ti již většinou vlastnili rozsáhlé pozemky a statky a často jednali nezávisle na králi. Své državy však měli zatím pouze propůjčené od panovníka jako tzv. léno. Vrchním vlastníkem veškeré půdy v zemi byl totiž král, který uděloval pozemky do držení velmožům, aby si je zavázal. Zpočátku to bylo pouze do úmrtí nabyvatele, jemuž navíc mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Později si šlechta vymohla dědičnost lén z otce na syna. Vazalové byli vůči svému lennímu pánovi (v tomto případě jím byl král) povinni poskytnout případě potřeby vojenskou nebo finanční pomoc. Vlastníci lén byli feudální vrchností. Na jejich statcích pracovali poddaní, kteří jim odváděli rentu (v úkonech - robotě - nebo naturáliích, později také v penězích).

Labels:

VERDUNSKÉ ROZCESTÍ

Rozdělení franské říše
Franská říše dospěla za vlády Karla Velikého ke svému vrcholu, ale její rychlý vzestup už v sobě skrýval zárodky úpadku. Nebylo v silách ani nejschopnějšího z panovníků, aby dokázal udržet tak ohromnou říši pod jedinou vládou. Musel by si především podřídit bohaté a vlivné šlechtice, kteří o mocného krále ale nestáli.
Karlův syn a nástupce císař Ludvík zvaný Pobožný (814-840) rozhodně energickým vládcem nebyl. Velmi podléhal vlivu svých rádců, a to především duchovních. Aby předešel sporům o trůn, rozdělil říši mezi své syny. Bez úspěchu pak usiloval o to, aby nejstaršímu z nich, Lotharovi, připadla s císařským titulem i vláda nad bratry. Rozbroje mezi Ludvíkovými syny vypukly ještě za otcova života a po jeho smrti vyvrcholily úplným rozpadem franského státu, který byl roku 843 potvrzen smlouvou uzavřenou ve Verdunu. Nejmladší Ludvíkův syn Karel zvaný Holý získal západofranskou říši, jež dala základ středověkému francouzskému království. Francie se stala přímou pokračovatelkou franské říše a památku na germánské Franky si dodnes nese ve svém názvu. Ludvíkovi zvanému Němec připadla východofranská říše, budoucí Německo. Císaři Lotharovi zůstal jen nesourodý pás území mezi oběma říšemi včetně Itálie.
Karlovci z dalších generací byli většinou už jen slabými panovníky. Později přestali usilovat o císařskou korunovaci a titul římského císaře v západní Evropě opět zanikl. V té době byla Evropa vystavena nájezdům ze tří stran: ze severu sem připlouvali Vikingové a bezohledně plenili celé pobřeží. Na Sicílii se uchytili Arabové útočící z jihu. Od východu vpadli do Evropy Maďaři, kteří svým kočovným způsobem života připomínali Huny.

Labels:

Saturday, March 24, 2007

Kláštery a učenci

Novými nositeli kultury byly především kláštery. V jejich písařských dílnách (skriptoriích) se opisovaly staré rukopisy a zdobily se malbami. Jednalo se především o biblické texty, ale také o spisy antických autorů. Ty byly využívány především pro zlepšení znalosti spisovné latiny - jazyka církve. Svým obsahem byla antická díla chápání středověkých křesťanů již značně vzdálena. Díky těmto opisům se však řada z nich dochovala do pozdější doby. Karel Veliký se od počátku své vlády snažil, aby duchovní získali dobré vzdělání. Podporoval proto zakládání škol při klášterech a biskupstvích. Ke svému dvoru povolal mnohé učence z Anglie, Itálie a Španělska. Do okruhu rádců Karla Velikého patřil také učenec a básník Einhard. Po císařově smrti sepsal jeho životopis, který se stal jedním z nejpozoruhodnějších literárních děl své doby.
Pro karolinskou renesanci je typický nejen rozvoj učenosti mnichů, ale i rozšíření základní znalosti čtení a psaní. Týkalo se to však pouze malého okruhu lidí z císařova okolí. Protože Karel vydával svá nařízení písemně, neboť to usnadňovalo správu říše, vyžadoval, aby jeho úředníci a dvořané uměli číst a psát. Sám se naučil psát až v dospělém věku. Ve franských klášterech bylo vytvořeno nové písmo, které se nazývá karolinská minuskule. Bylo velmi jednoduché, praktické a rychle se rozšířilo. Z karolinské minuskuly vznikla později malá písmena abecedy, kterou používáme dnes i my - latinka.

Thursday, March 22, 2007

NA DVOŘE KARLA VELIKÉHO

Dvůr Karla Velikého se stal významným střediskem kultury, jaké bychom v tehdejší Evropě s výjimkou Byzance marně hledali. Po pádu římské říše se kulturní vývoj ubíral složitými cestami. Barbarské národy neuměly číst ani psát a vědění starověkého Říma upadlo v zapomnění. Určitého vzdělání se dostávalo pouze kněžím a mnichům, kteří potřebovali číst církevní spisy, především Bibli, aby ji mohli vykládat věřícím. Teprve ve franské říši za panováni Karla Velikého a mnohdy právě z jeho popudu došlo k rozkvětu vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství. Tato snaha po obnově kulturního života bývá označována jako karolinská renesance (znovuzrození, ve smyslu obnovení antické kultury). Karolinská doba však nevzkřísila ducha antické vzdělanosti, spíše se jím jen inspirovala a snažila se ho napodobit. Dala však pevné základy dalšímu vývoji kultury a umění, který později dospěl k vytvoření románského slohu.

Labels: ,

Wednesday, March 21, 2007

FRANSKÁ ŘÍŠE NA VRCHOLU MOCI

Nástup dynastie Karlovců
Na základě úspěchů svých předchůdců se Karlův syn Pipin zvaný Krátký (751-768) rozhodl, že se stane skutečným franským králem a sesadil posledního Meroveovce.

Karel Veliký - první středověký císař v západní Evropě
Největšího rozmachu dosáhla franská říše za Pipinova syna Karla Velikého (768-814), podle něhož se celý rod nazývá Karlovci. Hlavní náplní Karlova panováni byly výboje, za nichž se franský stát nebývale rozšířil. Přes třicet let vedli franští bojovníci na východě za Rýnem urputné boje s germánskými Sasy. Na území dnešního Maďarska se králi podařilo úplně zničit říši Avarů. Pokoušel se i o výpravy proti Slovanům v našich zemích, ale tady byl odražen a spokojil se s poplatky. Na jihu zvětšil svoji říši o severní Itálii a pronikl na Pyrenejský poloostrov. Franská říše Karlovců se stala rozhodující mocností v západní Evropě a protiváhou byzantská říše na východě. Tomu odpovídal císařský titul, který udělil Karlu Velikému roku 800 papež. Tak byla na západě obnovena římská říše, která se však už vůbec nepodobala starověkému otrokářskému impériu. Nový význam dala její existenci církev. Karlova římská říše měla zahrnout všechna území obývaná křesťany. Povinností císaře bylo šířit křesťanství a učinit Řím znovu hlavním městem světa.
Středisky správy byly královské dvorce s palácem, rozmístěné v různých částech země. Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svojí družinou zemi objížděl. Nejčastěji Karel pobýval v Cáchách (Aachen).

Labels:

Monday, March 19, 2007

Vláda majordomů

Poslední franští králové z rodu Meroveovců byli velmi slabými panovníky. Rozhodující moc měli proto jejich správci - majordomové, kteří vládli nakonec již zcela samostatně, bez ohledu na skutečného krále. V roce 732 dosáhl franský majordom Karel Martell v bitvě u Poitiers slavného vítězství nad Araby, kteří pronikali přes Pyreneje na jih dnešní Francie. Tento rozhodující úspěch byl důsledkem reorganizace královské armády, která nebyla už delší dobu v dobrém stavu. Šlechta zaopatřena pozemky si zřizovala vlastní vojenské družiny a odmítala bojovat za krále. Svobodných rolníků, kteří museli sloužit v královském vojsku, ubývalo.
Šlechtici sami na svěřených pozemcích nepracovali, ale nechali se živit poddanými. Jejich jediným zaměstnáním se stala válka a vojenský výcvik. Do boje museli vyzbrojit sebe i svou družinu z prostředků získaných ze svých statků. Tak vznikla profesionální jízda, předchůdce středověkého rytířstva.

Labels:

Sunday, March 18, 2007

Proměny franské společnosti

Většina Franků byla v době, kdy se zmocnili Galie, svobodnými rolníky-bojovníky. Každý z nich získal kousek dobyté půdy, který měl poskytovat obživu jemu i jeho rodině. Větší část pozemku však připadla králi. Ten je pak uděloval za zásluhy členům své družiny, kteří byli za to povinni působit v jeho službách, a to buď úřadech, nebo ve vojsku. Tak se vytvářela šlechta, jejíž základní majetek by1 v půdě. Kromě toho byl šlechtic považován za urozeného, a měl proto ve společnosti lepší postavení. Jeho půda však přinášela bohatství pouze tehdy, pokud ji někdo obhospodařoval. Otroci nepřicházeli v úvahu, protože Frankové při svých výbojích nezískali takové množství zajatců jako dříve Římané. A tak si šlechta začala podmaňovat dosud svobodné rolníky. Nutila je bezplatně pracovat na svých pozemcích (robotovat) a činila si také vlastnická práva na jejich políčka. Rolníci z nich museli odvádět část úrody (naturálie). Za to jim mocní šlechtici poskytli v tehdejších těžkých a nejistých dobách ochranu, takže většina sedláků nacházela v novém postavení výhody.
Ve franské říši tak vznikly poprvé dvě vrstvy obyvatelstva, jež později tvořily převážnou část středověké společnosti. Jednou z nich byla málo početná skupina urozených vlastníků rozsáhlých pozemků - feudální vrchnost. Druhou skupinu představovali pro ně pracující a na nich závislí sedláci - poddaní.

Labels:

Friday, March 16, 2007

Vzestup a pád Meroveovců

Také franské kmeny se spojovaly do kmenových svazů. V jejich čele stáli silní náčelníci, kteří mezi sebou soupeřili o moc. Nejschopnější z nich, Chlodvík z rodu Meroveovců (481-511), odstranil ostatní náčelníky a sám se stal králem všech Franků. Tím položil základy franské říše, jež existovala až do roku 843. S pomocí silné družiny si podmanil téměř celou Galii od Rýna až k Atlantiku a Pyrenejím, když odtud vytlačil zbytky Římanů i Visigoty. (Visigoti potom přesunuli svoji říši na Pyrenejský poloostrov.) Nakonec překročil řeku Rýn a dobyl germánská území na jejím pravém břehu.
Chlodvík byl nejen úspěšným válečníkem, ale také schopným politikem a diplomatem. Přijal křesťanství a nechal se pokřtít s celým svým dvorem. Doufal, že tak bude jako panovník přijatelnější pro původní křesťanské obyvatelstvo podrobené Galie. Rovněž místní biskupové, kteří se těšili všeobecné vážnosti, mohli pokřtěnému panovníkovi poskytnout významnou oporu.
Během rozbrojů mezi členy panovnického rodu byla silně oslabena královská moc a říše se v polovině 7. století rozpadla na tři samostatné části (Austrasie, Neustrie, Burgundsko). Každá z nich měla většinou svého krále. Byli to však slabí vládcové a převahu nad nimi získala bohatnoucí šlechta. To souviselo s velkými změnami ve franské společnosti.

Labels:

Wednesday, March 14, 2007

1. 6. 1846 - Na trati Bratislava - Trnava byl zahájen provoz první koňské železnice na Slovensku.
15.9.1846 - V Praze bylo zavedeno plynové osvětlení ulic.
18. l2. 1846 - Byl vydán dvorský dekret o výkupu z roboty. Lid však nejevil k výkupu ochotu, protože očekával zrušení roboty.
1846 - Mezi Vídní a Brnem bylo vybudováno telegrafické spojení, které bylo v následujícím roce prodlouženo do Prahy. V roce 1848 byla zavedena telegrafická linka Vídeň - Bratislava.
jaro 1847 - Na bíloveckém panství ve Slezsku odpírali rolníci robotovat a v řadě moravských měst docházelo k hladovým demonstracím a bouřím.
10.8.1847 - Na shromáždění Tatrínu v Čachticích přijalo 70 představitelů obou křídel národního hnutí Štúrovu slovenštinu jako celonárodní spisovný jazyk. V opozici zůstali jen starší bernolákovci.
1847 - V sérii článků, uveřejňovaných ve slovenských národních novinách pod Názvem Naše nádeje a žiadosti k nastávajucému snemu, formuloval Ľ. Štúr slovenský protifeudální národní program. S národnimi požadavky pak 15. ledna 1848 vystoupil na zasedáni uherského sněmu v Bratislavě.

Tuesday, March 13, 2007

31. 1. 1846 - V Praze byla otevřena Měšťanská beseda, české reprezentační společenské středisko.
jaro 1846 - Pod vlivem povstání rolníků v Haliči došlo ke vzpourám poddaných v Libčanech na Hradecku, ve Slapech a Mladé Boleslavi. Jednotlivé vzpoury musely být potlačeny vojskem.
květen 1846 - V Praze vyšel sborník Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky. J. Kollár a dalších 31 autorů v něm vystoupilo proti spisovné slovenštině.

Monday, March 12, 2007

1844 - Vznikla píseň Nad Tatrů sa blýska. Na lidový nápěv složil její slova básník J. Matúška.
konec roku l844 - V Praze vznikl tajný politický klub Repeal, v němž se scházela radikální inteligence. Jeho nejvýznačnějšími členy byli V. Gauč, F. Havlíček, L. Ruppert, E. Arnold aj. Název klubu byl odvozen z hesla irských vlastenců bojujících za svobodu proti Anglii.
1845 - 1848 - V Čechách byla vedena rozsáhlá kampaň za zřízení české průmyslové školy.
březen 1845 - srpen 1846 - Protirobotní hnutí na Opočensku bylo potlačeno vojskem.
20.8.1845 - Z Olomouce přijel do Prahy první vlak s parní lokomotivou.
1. 1. 1846 - K. Havlíček - Borovský převzal redakci Pražských novin. Jeho zásluhou byl tento česky psaný vládní list využíván k šíření ideí českého národního hnutí.

Sunday, March 11, 2007

1842 - Dvorským dekretem byla zakázána práce dětí do 9 let. Pro děti do 12 let byla stanovena pracovní doba nejvýše 10 a pro děti od 12 do 16 let 12 hodin denně.
14. 2. 1843 - Ľ. Štúr a jeho nejbližší spolupracovníci se rozhodli přijmout slovenštinu jako celonárodní spisovný jazyk. Na rozdíl od Bernoláka vybral Štúr za jeho základ středoslovenské nářečí.
1844 - Vyšel druhý ročník Hurbanova almanachu Nitra, první kniha v nové spisovné slovenštině.
červen - červenec 1844 - Stávky dělníků proti snižování mezd a zaváděni strojů v Praze a Liberci vyústily v rozbíjeni strojů. Byly potlačeny vojskem a velké množství stávkujících bylo zatčeno.
26. - 28. 8. 1844 - V Liptovském Mikuláši byla založena slovenská kulturní organizace Tatrín. Usilovala o sjednocení slovenských vlastenců evangelického i katolického vyznání a stala se nejdůležitějším střediskem slovenského národního hnuti před rokem 1848.

1836-1847 - Byla postavena Severní dráha Ferdinandova, první parní železnice v monarchii. V roce 1839 - spojila Vídeň s Brnem, v roce 1841 s Olomoucí a v roce 1847 s Bohumínem.
1837 - Český matematik, logik a filozof B. Bolzano vydal své základní dílo Wissenschaftslehre (Nauka o vědě).
1837 - J. E. Purkyně formuloval základy buněčné teorie.
léto 1837 - V Bratislavě vznikl tajný spolek Vzájomnosť. Navazoval na činnost Spoločnosti česko-slovanské a působil do počátku 40. let.
5. 2.1840 - V Praze byl uspořádán první český ples, organizovaný J. K. Tylem.
1. 5. 1841 - V Praze byl spuštěn na Vltavu první český parník Bohemia. Sloužil osobni dopravě z Prahy do Děčína a Drážďan.
4. 6. 1842 - Slovenská evangelická inteligence předložila císaři petici, shrnující stížnosti na násilnou maďarizaci.

Thursday, March 08, 2007

1836 - Začaly vycházet Palackého německy psané Dějiny Čech. V češtině byly vydávány od března 1848 pod názvem Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.
23. 4. l836 - Vyšel Máj K. H. Máchy, básnické dílo, které položilo základy moderní české poezii.
7. 9. 1836 - císař Ferdinand I. se jako poslední z rakouských panovníků dal korunovat za českého krále. Jako český král byl toho jména pátý.
podzim 1836 - Ve Vítkovicích byla zapálena první koksová vysoká pec v Rakousku.
1836 - 1837 - P. J. Šafařík vydal Slovanské starožitnosti, věnované dějinám Slovanů do 10. století.

Wednesday, March 07, 2007

21. l2. l834 - Ve Stavovském divadle se konala premiéra Tylovy hry Fidlovačka, v níž poprvé zazněla píseň Kde domov můj. Její nápěv složil F. J. Škroup.
1834 - 9 - J. Jungmann vydal pětidílný Slovník česko-německý, na jehož přípravě pracoval více než 30 let. Shromáždil v něm na 120 000 slov a shrnul tak slovní bohatství spisovné češtiny.
l835-1837 - Studentský spolek při bratislavském evangelickém lyceu Spoločnost česko-slovanská se pod vedením Ľ. Štúra stal centrem nové generace slovenských vlastenců. Kromě Štúra byli nejvýznačnějšími představiteli této generace J. M. Hurban, M. M. Hodža, S. Chalupka aj. V dubnu 1837 byl spolek zakázán.

Tuesday, March 06, 2007

1832 - V soukenické manufaktuře v Haliči u Lučence byl uveden do provozu první parní stroj na Slovensku a v Uhrách vůbec.
1.3.1833 - Z iniciativy nejvyššího purkrabího a prezidenta českého gubernia hraběte K. Chotka byla založena Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách. Zpočátku byla ovládána šlechtou, ve 40. letech se stala důležitým střediskem české maloburžoazie a inteligence.
27. 7.1834 - V Kajetánském divadle na Malé Straně byla zahájena česká divadelní představení skupiny ochotníků vedených J. K. Tylem. Divadlo, působící do června 1837, získalo značný ohlas a podnítilo rozvoj českého divadelnictví v celé zemi.
1. 8. 1834 - Byl založen Spolek milovňíkov reči a literatúry slovenskej. Předsedou byl zvolen J. Kollár, tajemníkem M. Hamuljak. Každoročně vydával almanach Zora s příspěvky v češtině i Bernolákově slovenštině.

Monday, March 05, 2007

konec července 1831 - V Zemplínské stolici vypuklo rolnické povstání a postupně zachvátilo celé východní Slovensko. Podnětem k povstání byla nedůvěra lidu k dezinfekci studní a jiným vládním opatřením proti choleře, která vedla k šíření zvěstí, že páni chtějí lid otrávit. Povstání se zúčastnili i zchudlí zemané, horníci a mnoho žen. Povstalci útočili na šlechtická a církevní sídla a rozdělovali půdu. Po zásahu vládního vojska bylo povstání potlačeno. Asi 4000 vzbouřenců bylo postiženo tělesnými tresty a vězením, 119 osob bylo popraveno.
březen 1832 - Stávka proti snižování mezd v Brandetsově továrně v Praze se rozšířila do všech pražských kartounek. Vůdcové stávky byli zatčeni.

Sunday, March 04, 2007

1827 - Začal vycházet Časopis Společnosti Vlasteneckého muzea v Čechách. Od roku t831 nesl název časopis českého muzea a vychází dodnes. Jeho prvním redaktorem byl F. Palacký, který kolem časopisu seskupil nejvýznamnější české vědce.
1828 - Byly založeny Vítkovické železárny.
1829 - Český vynálezce lodního šroubu J. Ressel předvedl v Terstu zkušební jízdu parníkem, který byl poháněn lodním šroubem umístěným na zádi lodi.
1830 - V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla dokončena první pudlovací pec v monarchii. Představovala technologický pokrok při zkujňování železa.
1. 1.1831 - Byla založena Matice česká, sdruženi pro vydávání a šířeni českých odborných a uměleckých knih.

Saturday, March 03, 2007

1824 - J. Kollár vydal Slávy dceru, básnické dílo prodchnuté vírou v jednotu a spolupráci Slovanů. Kollárova kniha získala velký ohlas ve všech slovanských zemích.
1825-1832 - Z Českých Budějovic do Lince byla vybudována první dálková koněspřežná železnice na evropském kontinentě. Jejím projektantem a stavitelem byl F. A. Gerstner.
1825 - Vyšla Čítanka J. Kollára. V jejím doslovu byly shrnuty pravopisné normy slovakizované biblické češtiny.
2. 2.1826 - Ve Stavovském divadle v Praze měla premiéru první původní česká opera Dráteník od F. J. Škroupa, na libreto J. K. Chmelenského.
1826 - V Pešti byl založen Slovanský čtenářský spolek, ve kterém pracovali společně zastánci spisovné slovenštiny i biblické češtiny.
1827 - V Rybitví u Pardubic dokončili bratranci Veverkovi vynález ruchadla, pluhu, který půdu dokonale kypřil a obracel.

Thursday, March 01, 2007

1820 - J. S. Presl začal vydávat rozsáhlé dílo Rostlinář, v němž položil základy českého botanického názvosloví. Byl tvůrcem české terminologie i v zoologii, mineralogii, chemii a technologii.
červenec 1820 - Obrozenecký kněz A. Marek vydal knihu Logika nebo Umnice, v niž vytvořil českou filozofickou terminologii. Pro matematiku a fyziku měly obdobný význam práce J. V. Sedláčka.
konec března 1821 - Na jihozápadní Moravě začala rozsáhlá protirobotní vzpoura a postupně se rozšířila téměř na polovinu Moravy. Po několika týdnech byla potlačena vojskem.
1821 - V železárnách v Ondřejovicích u Jeseníku byla zřízena první válcovna v českých zemích.
1821 - Ve Šlapanicích u Brna zahájila výrobu první významnější strojírna.
1821 - Byl založen první česky psaný vědecký časopis Krok. Jeho redaktorem byl J. S. Presl a na vydávání časopisu se významně podíleli J. Jungmann a J. E. Purkyně.