Rudolf KOSS

- jeho práce o dějinách KA zůstává nepřekonaná. Původní záměr (jak naznačují první dvě široce pojaté kapitoly Dějin archivu české koruny, Praha 1939) korigovala jeho předčasná smrt. ( Zpracoval 1158 – 1346, Praha 1928) Dílo z pozůstalosti vydal dr. Otakar BAUER. Bauerovu činnost rovněž přerušila smrt, následující období do r. 1576 zpracoval Antonín HAAS.(1378 - 1437, Praha 1947; 1438 - 1526, Praha 1958;1526 – 1576, Praha 1968)

Václav HRUBÝ

- jeho edice nebere v úvahu písemnosti, které splynuly s KA, ačkoli byli původně určeny jiným příjemcům, např.při změně držebností a skutečný stav fondu.
1. díl 1086-1346 Praha 1935 (latinsky)
2. díl 1346-1355 Praha 1928 (latinsky) Smrt editora další práci přerušila.

Hermenegild JIREČEK

- pokusil se na základě kopiářů a inventářů KA (Korunní archiv) zrekonstruovat. Jeho edice je dnes zastaralá, nespolehlivá a otiskuje i písemnosti, které do KA nepatřily. Pro období Karla IV.(1355 - 1378) je však nenahraditelnou pomůckou a běžně se užívá v zahraničí.

Kmenová část

korunního archivu zahrnuje především listiny týkající se právního postavení českého panovníka a postavení Království českého a zemí České koruny v tehdejší Evropě, zejména ve vztahu k Říši římské. K těm patří mimojiné privilegia vydaná českým panovníkům římskými králi a císaři, s francouzskými, uherskými a polskými králi, rakouskými arcivévody, bavorskými a saskými vévody. Významné skupiny písemností tvoří papežské buly a lenní reversy. Vedle listin, které upevňovaly mezinárodní postavení českého státu, obsahuje korunní archiv listiny upravující vztahy mezi Královstvím českým a vedlejšími zeměmi a mezi těmito zeměmi navzájem. Kromě listin, jejichž příjemcem byl český panovník, respektive český stát, tvoří organickou součást archivu listiny, které panovník získal nabytím držebností a písemností související s uplatňováním panovnických práv.

Archiv České koruny

jako archiv starého českého státu, tj. panovníka a později i stavů je pro období starších českých dějin nejvýznamějším a nejcennějším archívním fondem v České republice a zároveň patří k nejvýznamějším archivním celkům svého druhu v Evropě.
Obsahuje 2822 písemností, převážně listin a listů z let 1158 - 1395. Základní evidenčni pomůckou je inventář dr. Antonína Hasse z let 1955-1958, který spojil vídeňskou a pražskou část v jedinou chronologickou řadu.Většina z listin je psána v jazyce latinském, první německy psaná listina pochází z r. 1310, česky psaná z r. 1395.