16.9.1817 - Básník a jazykovědec V. Hanka „objevil“ ve Dvoře Králové rukopis básní, jejichž původ byl kladen do 13. století. O rok později byl na Zelené Hoře u Nepomuku „nalezen“ rukopis pocházející údajně z 10. století. Oba rukopis, královédvorský i zelenohorský, byly českou veřejností nadšeně přijaty jako doklad vysoké úrovně staré české kultury. Později bylo prokázáno, že šlo o padělky.
1. 1.1818 - A. J. Puchmajer založil v Radnicích u Rokycan první čtenářský spolek v Čechách. Čtenářské spolky a ochotnická divadla se staly středisky českého národního hnutí na venkově.
15.4. 1818 - V Praze bylo založeno Vlastenecké muzeum v Čechách, dnešní Národní muzeum. U jeho zrodu stáli přední šlechtici z Čech v čele s hrabětem K. Šternberkem.
23. 3. 1819 - V Delhasově pod niku ve Starém Brně došlo v našich zemích k prvnímu známému pokusu dělníků o rozbití zaváděného stroje. Rozbíjení strojů jako živelná forma boje dělníků se u nás rozšířilo ve 40. letech 19. století.
leden 1820 - J. Jungmann vydal Slovesnost, v níž vytvořil českou literární a estetickou terminologii.

1810 - Na středním Slovensku založil přední představitel evangelické inteligence B. Tablic Učenou společnost banského okolí. Usilovala o rozvoj kultury a národního cítění Slováků na základě česko-slovenské jazykové a kulturní jednoty.
1811 - V Praze vznikla hudební konzervatoř, nejstarší ve střední Evropě.
1. 1.1812 - V českých zemích vstoupil v platnost všeobecný zákoník, který upravoval vztahy občanů na základě rovnosti před zákonem.
1814 - V brněnské soukenické továrně Ch. Wunsche byl poprvé v českých zemích použit parní stroj v průmyslové výrobě.
24.9.1815 - Mechanik pražské polytechniky J. Božek předvedl ve Stromovce svůj parovůz a v červnu 1817 na Vltavě parní člun. Tyto akce propagovaly využívání parní síly.

1806 - V časopise Hlasatel český uveřejnil J. Jungmann stať Dvojí rozmlouvání o jazyku českém. Byla vlastně prvním národně kulturním programem, kolem nějž v dalších létech seskupil Jungmann nastupující mladou generaci vlastenců.
10. 11.1806 - V Praze byl otevřen Stavovský polytechnický ústav, nejstarší technické vysokoškolské učiliště v rakouské monarchii. Prvním ředitelem byl F.J. Gerstner.
1806 - 1807 - F. J. Gerstner postavil v Praze první parní stroj v rakouské monarchii, který však sloužil jen jako učební pomůcka.
l809 - J. Dobrovský vydal německy psanou Podrobnou mluvnici jazyka českého, gramatický základ novodobé spisovné češtiny.

10.9. 1799 - V Praze byla založena Akademie výtvarných umění.
1801 - V Hořovicích byl vybudován první řepný cukrovar v českých zemích. K rozvoji řepného cukrovarnictví však došlo až koncem 20. let.
4. 5.1802 - Byla zrušena doživotní vojenská služba. Délka vojenské služby byla stanovena na 10 až 14 let a v roce 1845 snížena na 8 let. Podléhala jí však jen část poddaných.
1803 - Na evangelickém lyceu v Bratislavě byla založena katedra řeči a literatury česko-slovenské.
11. 8. 1804 - František II. se prohlásil rakouským císařem (František I.). V srpnu 1806 se pak vzdal titulu římskoněmeckého císaře a vyhlásil zánik svaté říše římské národa německého.
2. 12. 1805 - V bitvě u Slavkova (bitva tři císařů) byla rakousko-ruská vojska poražena francouzskou armádou.

15. 5.1792 - Na pražské univerzitě byla zřízena stolice českého jazyka a literatury. Prvním profesorem byl jmenován historik F. M. Pelcl.
duben 1795 - A. J. Puchmajer vydal almanach Sebrání básní a zpěvů. Představila se v něm skupina obrozeneckých básníků, kteří se hlásili k přízvučné prozódii, odůvodněné Dobrovským.
1796 - Obrozenecký učitel a hudební skladatel J. J. Ryba složil své nejznámnější dílo, Českou vánoční mši.
1797 - V Kosmonosích a ve Verneřicích byly založeny první strojní přádelny v českých zemích.
1798-1815 - Ruská vojska bojující proti Napoleonovi prošla několikrát českými zeměmi.

1791 - V Horním Slavkově byla založena první porcelánka v Čechách.
21. 8. 1791 - U příležitosti korunovace císaře Leopolda II. českým králem byla v pražském Klementinu zahájena první průmyslová výstava v Evropě.
25. 9. 1791 - Na zasedání Královské české společnosti nauk, konané na počest a za účasti Leopolda II., přednesl J. Dobrovský řeč na obranu českého jazyka. Byla nejvýznamnější z řady obran českého jazyka napsaných v 70. až 90. letech 18. století.
1792 - V Trnavě začalo rozvíjet činnost Slovenské učené tovaryšstvo v čele a A. Bernolákem. Vydávalo a šířilo knihy psané slovenštinou.
květen 1792 - J. Dobrovský vydal německy psané Dějiny české řeči a literatury. Položil v nich základy české jazykovědy a literární vědy.

17xx

4. 7. 1789 - Český novinář a nakladatel V. M. Kramerius začal vydávat první české obrozenecké noviny, Krameriusovy c. k. poštovské noviny, v roce 1791 přejmenované na Krameriusovy c. k. vlastenské noviny.
1789 - V manufaktuře na výrobu manšestru v Šumperku byly zavedeny první spřádací stroje v našich zemích.
únor 1790 - V. M. Kramerius založil Českou expedici, první novodobé české nakladatelství. Spolu s Krameriovými novinami byla střediskem českého obrozeneckého hnutí.

1785-1789 - Byl vypracován tzv. josefínský katastr, soupis veškeré poddanské a panské půdy. Měl sloužit jako podklad pro připravovanou berní a urbariální reformu, která se však pro odpor šlechty neuskutečnila.
8. 7.1786 - V Praze v tzv. Boudě na Koňském trhu (dnešní Václavské náměstí) zahájilo pravidelný provoz Vlastenecké divadlo, hrající střídavě česky a německy. Svou činností významně přispělo k šíření kultury, vlastenectví a českého jazyka mezi lidovými vrstvami.
1787 - Slovenský vlastenecký katolický kněz A. Bernolák vypracoval se svými spolupracovníky normy spisovné slovenštiny na základě západoslovenského nářečí. V roce 1790 - vydal první mluvnici slovenského spisovného jazyka. Bernolákovy slovenštiny užívala vlastenecká katolická inteligence.

1783 - Reformou soudnictví přešly soudy do rukou státu. Na vrchnostenské soudy (soudy pro poddané) si však vrchnost zachovala i nadále určitý vliv.
12. 2.1784 - Čtyři dosud samostatná města pražská (Staré Město pražské, Nové Město pražské, Malá Strana, Hradčany) byla sloučena v jeden správní celek.
4. 12.1784 - Reorganizací a přejmenováním dosavadní Soukromé učené společnosti pražské vznikla Česká společnost nauk (od roku 1790 Královská česká společnost nauk).
leden 1785 - Nosticovo divadlo uvedlo první česky hrané představeni a o rok později i první původní české drama Břetislav a Jitka od V. Tháma.
22.8.1785 - V Uhrách bylo zrušeno nevolnictví.

29. 11.1781 - Josef II. vydal patent, na jehož základě byly zrušeny všechny kláštery, které se nezabývaly společensky prospěšnou činností jako např. vyučováním, péčí o nemocné apod. V českých zemích byla zrušena více než třetina klášterů.
21.4.1783 - V Praze bylo otevřeno Nosticovo, pozdější Stavovské (dnešní Tylovo) divadlo. Iniciátorem výstavby divadla byl nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia hrabě F. A. Nostic.
1.7.1783 - v Bratislavě začaly vycházet Prešpurské noviny. Vydávali je slovenští evangeličtí vzdělanci a byly psány biblickou češtinou.

1777 - Po bouřích evangelíků byla na Valašsku povolena soukromá evangelická bohoslužba.
1780 - Slovenský katolický kněz J. Papánek vydal latinsky psané Dějiny slovenského národa. Jeho dílo ovlivnilo první generaci slovenských národních buditelů.
13. 10. 1781 - Císař Josef II. vydal toleranční patent, jímž byla povolena náboženská svoboda pro evangelické vyznání. Katolictví však zůstalo nadále státním náboženstvím.
1. 11. 1781 - Císař Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví v českých zemích. Poddaní získali právo uzavírat manželství bez svolení vrchnosti a jen s některými omezeními se mohli svobodně stěhovat a dávat děti na řemeslo nebo studie. Zrušení nejtíživější osobní závislosti poddaných na vrchnosti vytvářelo důležité předpoklady pro rozvoj kapitalistické výroby i pro postupný příliv českého obyvatelstva do měst a škol.

1775 - Český historik F. M. Pelcl vydal Balbínovu latinsky psanou Obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, která vzbudila mimořádný ohlas. Sám byl autorem několika z mnoha obran českého jazyka, charakteristických pro počátky národního obrození.
1777 - Olomoucké biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství a v Brně bylo zřízeno biskupství.
1777 - Začala tzv. raabizace velkostatků (podle rakouského národohospodáře F. A. Raaba). Podstatou této reformy bylo přidělení panské půdy poddaným za pravidelné peněžní poplatky, a tím se prakticky rušila robota. Pro odpor šlechty byla provedena jen na části klášterních nebo královských a městských statků.

9.4.1775 - Marie Terezie vyhlásila „generální pardon“, kterým byly zrušeny rozsudky smrti nad povstalými sedláky. K trvalému uklidněni situace však nedošlo. V dubnu a květnu začaly nepokoje znovu a vyvrcholily v době žni. V důsledku těchto události došlo pak k urychlenému provedení úprav robotních povinností.
13. 8. 1775 - Marie Terezie vydala robotní patent, který však přinesl zmírnění poddanských povinnosti především zámožnějším sedlákům. Byl to poslední robotní patent a platil až do zrušení roboty v roce 1848.

březen 1775

- V severovýchodních Čechách vzplanulo velké protirobotní povstání. Jeho ohniska byla na Broumovsku, Smiřicku a Náchodsku. Houfy sedláků vybíjely panská sídla a fary. Některé táhly ku Praze, kde si chtěly vynutit zrušení roboty. U Chlumce nad Cidlinou, před Prahou a u Nového Bydžova došlo ke krvavým srážkám s vojskem, v nichž byli sedláci poraženi a do konce března byl jejich odpor zlikvidován. Několik povstalců bylo pro výstrahu popraveno, další byli odsouzeni k trestu smrti a jiným těžkým trestům.

6. l2. 1774

- Schválením školního řádu byla provedena reforma nižšího školství. Školní řád stanovil povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let a zaváděl jednotnou soustavu základního školství. Nejnižším stupněm byly tzv. školy triviální (v obcích), na ně navazovaly školy hlavní (ve větších městech) a školy normální (v hlavních městech zemí). Na triviálních školách se vyučovalo v mateřském jazyce na ostatních německy.

1. 1. 1770 - V monarchii vstoupil v platnost nový trestní zákoník. Odstraňoval většinu tělesných trestů, ale zákaz mučení byl vydán až 2. ledna 1776.
1770 - Marie Terezie vydala urbariální patent pro Uhry, určující povinnosti poddaných. Platil až do roku 1848.
jaro - léto 1771 - Řada selských protirobotních bouří v Čechách skončila porážkou.
1771-1772 - Po katastrofální neúrodě obilovin zemřelo v Cechách asi půl miliónu lidí hladem. Od této doby docházelo k masovějšímu pěstování brambor, které jako „potrava chudých“ uchránily v dalších letech zemi od hladomorů.
21. 7.1773 - Bulou papeže Klimenta XIV., byl zrušen jezuitský řád.
asi 1774 - Přírodovědec I. Born a hrabě F. J. Kinský založili Soukromou učenou společnost pražskou.

1763 - Královské reprezentace a komory byly zrušeny a místo nich bylo v Čechách zřízeno zemské gubernium. O rok později bylo zemské gubernium zřízeno i na Moravě.
1765-1767 - V západních cechách probíhaly boje sklářských manufakturních dělníků za zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Požadavky dělníků byly z části splněny.
1768 - Po nepokojích na Dobříšsku a dalších panstvích nařídila vláda některá opatření ve prospěch poddaných.