Břetislav I

23. srpna se Břetislavovo vojsko objevilo před Prahou, v ležení u potoka
Rokytnice. Mělo sebou bohatou kořist, vozy naložené zlatem a stříbrem, otroky,
ale hlavně ostatky sv. Vojtěcha, které nesl sám kníže spolu s biskupem Šebířem.
Začátkem června toho samého roku zemřel římský císař Kondrád II. a jeho
nástupcem se stal Jindřich III. A s ním přišel i zásadní obrat politiky říše.
Nejen, že Jindřich nemínil založit v Praze biskupství, chtěl se Břetislavovi
vojensky angažovat za to, že napadl Polsko. Na podzim 1039 se tedy vydal k
Čechám. Břetislavovi se ale prozatím podařilo hrozbu odvrátit za cenu, že jeho
syn Spytihněv byl poslán jako záruka k císaři.
Roku 1040 ale Jindřicha již nic nezastavilo a vydal se na výpravu proti
Břetislavovi. 21. července se jindřich sešel se svými muži v Goslaru sa
naplánoval útok. Postup měl být zahájen 15. srpna a to ve dvouch vlnách. První
část vojska měl vést sám Jindřich jižní domažlickou cestou. Jádrem jeho vojska
byli Bavoři. Sasy měl vést markrabě míšeňské marky Ekkehard a ten mel postupovat
severní srbskou stranou.
Jindřichovi ale brzy narazil na české opevnění. Vyslal tedy na průzkum Otu ze
Schweinfurtu, od něj ale dlouho nepřicházeli zprávy a tak se 22. srpna Jindřich
pokusil bariéry zdolat. V lese poblíž Tlučhoště se tedy odehrála bitva (bitva u
Brůdku, vesnice ale vznikla až později). Při ní zemřelo mnoho Jindřichových
lidí, mnoho z nich také padlo do zajetí. O den později se u téhož o pevnění, kde
na Jindřicha čekala past objevil Ota ze Scweinfurtu, i ten tu byl ale poražen.
Přestože si Jindřichovo vojsko uchovalo bojeschopnost, již se o nic nepokusilo.
Ekkehard měl na severu situaci mnohem jednoduší. Podařilo se mu podplatit
kastelána Bíliny, Prkoše, který se měl proti němu postavit, a ten ho nechal
proniknout hluboko do vnitrozemí. Ekkehard se stáhl až po zprávách z jižního
bojiště. Prkoš byl za zradu potrestán. Břetislav mu nechal vyloupat oči, utnout
ruce a nohy a hodit do hlubin řeky.
Po mírových jednáních byl propuštěn Spytihněv. Časně na jaře 1041 byli za
Jindřichem vysláni poslové, kteří si nepřáli válku. Přesto Jindřich zorganizoval
další výpravu. Tentokrát se mu podařilo využít zkušeností z loňské výpravy a 8.
září stanul před Prahou. 29. září se Břetislav vzdal. Podle mírových podmínek
musel platit 8 tisíc německých peněz jako válečnou náhradu a vrátit zajatce z
Polska. Zpět k Jindřichovi musel jít Spytihněv a spolu s ním 4 synové důležitých
předáků. Břetislav se musel dostavit na sjezd do Řezna.
Zde se Břetislav objevil okolo 15. října. bosý, v rouchu kajícníka padl
Jindřichovi k nohám, vzdal se vlády a prosil za odpuštění. Jindřich ho, prý na
radu shromážděných, vzal na milost, a udělil mu Čechy v léno. Poté Břetislav
složil lenní hold a přísahu věrnosti. O tom, že by snad měl vrátit tělo Vojtěcha
či polské zajatce již není slyšet.
Na léto 1042 Jindřich naplánoval výpravu proti Uhrám, které se Břetislav také
zúčastnil a měl velký podíl na jejích přípravách. Sám byl velitelem velké armády
a cestou do Uher jistě sledoval i své vlastní zájmy. Pofdařilo se jim dosadit za
uherského krále jakéhosi Arpádovce a zároveň Břetislavova chráněnce. Jakmile ale
Břetislav s jindřichem odtáhli ztratil jakoukoliv moc.
Na červenec 1044 tedy byla naplánována další výprava do Uher. Jindřich zde
přijal za uherského krále Petra Benátčana a udělil mu Uhry v léno.
Po smrti Petra Benátčana nastoupil Ondřej I. a s ním přišli další války s
Uhrami. V léte 1051 se jí zúčastnil i Břetislav a jeho Čechové. V roce 1054
plánoval další, ale již 10. ledna 1055 zemřel na hradě Chrudimi.