1577 – uprchl do Sorrenta, cestoval po Itálii návrat do Ferrari → zuřivý záchvat na veřejnosti 1579 opět internován v nemocnici sv. Anny; zde do r. 1586
od 1586 žil v Bergamu a v Neapoli
1595 v Římě zemřel ověnčen laurem básníka – poctou udělovanou největším poetům
 pastýřské drama Aminta (1573) – brzy proslaveno po celé Itálii
 Osvobozený Jeruzalém (1581) = hrdinský epos o 20 zpěvech, psaný v oktávách; dílo, stylem přesahující svou dobu, líčí závěrečnou fázi křižáckých válek především ve své v Neapoli přepracované verzi (Dobytý Jeruzalém) a zrcadlí období protireformace i vlastní autorovy trpké osudy.
 poema Sedmero dní stvoření světa (1594)

BAROKNÍ SVĚTOVÁ LITERATURA
Baroko v Itálii
Torquato Tasso (* 11. 3. 1544 Sorrento, † 25. 4. 1595 Řím)
italský básník
poslední významný básník italské renesance a zároveň první barokní básník
jeho otec Bernardo byl autorem rytířského eposu v oktávách Amadigi z roku 1560, složeného dle španělského rytířského románu Amadís de Gaula
odchovanec jezuitů
přes pobyt na mnoha šlechtických dvorech i znamenité vzdělání a filosofická a filologická studia v Bologni zůstal rozpolcen mezi zábavou v původně renesanční nádheře prostředí, v němž se s rozkoší pohyboval, s ustavičnými náboženskými nejistotami
studia opustil po úspěchu své první velké veršované skladby, rytířského eposu Rinaldo (1562), zjevně naznačujícího otcův vliv
od r. 1565 ve službách Lodovika d’Este ve Ferraře
1575 – první příznaky duševní poruchy, která jej dále provázela celým životem; trpěl stihomamem; jeho melancholie posilovaná dvorskými intrikami došla tak daleko, že jej v jeho vlastním zájmu dal vévoda střežit a uvěznit, aby si nesáhl na život díky pomluvám se jeho ochranná vazba záhy stala skutečným vězením, z něhož Tasso psal marně důtklivé prosebné dopisy a básně

Baroko v hudbě:

 varhanní hra, fuga, opera
 Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) = zejm. chrámové kantáty a chrámové skladby (např. Matoušovy pašije), varhaní a klavírní skladby, preludia, fugy, suity, sonáty, komorní skladby aj.; vrchol tvorby = Braniborské koncerty
 Georg Friedrich Händel (1685 – 1759) = např. opera Almara, oratorium Mesiáš, Dettingerské Te Deum aj.
 Jan Václav Stamic (1717 – 1757) = představitel zakladatelské generace mannheimské školy
 Josef Mysliveček (1737 – 1781) – opery, oratoria, instrumentální skladby
 František Xaver Brixi (1732 – 1771) - latinské chrámové skladby
 Jakub Jan Ryba (1765 – 1815) – jeden z prvních autorů písní na české texty (česká vánoční mše Hej Mistře), spáchal sebevraždu

Baroko v architektuře:

kostely, chrámy, měšťanské domy (štíty)
křivky, vlnění, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů)
mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika
vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob, sochy; morové sloupy na náměstích
Kryštof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše), Jan Santini (1677 – 1723)

Bratři Dienzenhoferové: Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Baroko v sochařství:
 sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta
 Matyáš Bernard Braun (1648 – 1738) = např. sochy neřestí a ctností na Kuksu
 Ferdinand Maxmilián Brokoff (1688 – 1731) = např. figurální skupiny světců na Karlově mostě v Praze

Baroko - znaky:

nedůvěra v rozum, absolutizace víry
odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru
mysticismus, duchovnost (pravda je člověku zjevena)
naturalistická konkrétnost (pocit bezmocnosti, utrpení, bolesti)
monumentalita – snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka
zásada kontrastu  dramatičnost (např. krutý ďábel × milostivý Bůh, zlo × dobro, chudoba člověka × nádhera chrámů, hrůzy válek × nadpozemský ráj)

Manýrismus

stylové období (asi v letech 1520–1600), mezi renesancí a barokem. Charakterizuje je odvrat od stylových principů renesance. Název manýrismus byl odvozen od „manýra“, což všeobecně znamená rutinu a vyumělkovanou formu. Umělci přináležející k manýrismu vytvářeli mnohotvárné, osobitě koncipované tvarové prvky, které na rozdíl od jejich současníků dnes hodnotíme jako umělecké práce.