- Komuna existuje pouze 72 dní, vláda se totiž spojila s německou armádou přítomnou na území Francie a vojska v květnu 1871 rozprášili Komunu, pomoc 1. internacionály, což jí vykoledovalo větší represe policejních režimů
Německé císařství
- Vilém I. je prvním císařem, hlavní politiku vede první kancléř Otto von Bismarck
- trvá do roku 1918, kdy dojde k jeho porážce v 1. SV dne 11. 11.
- Výmarská republika do roku 1933
- od roku 1933 Třetí říše (1. SSŘ, 2. Německé císařství)
- koncem 19. stol. se dostává Německo na přední příčky v hospodářských veličinách (střídají se s USA a Německem, dále VB, 4. místo Japonsko)
- schází jim pro rozvoj kolonie
- Japonsko se zase střetává v Číně, Koreji a Mongolsku se zájmy Ruska
- Německo staví velké loďstvo

- Rakousko je naprosto vyřízeno a končí myšlenky na Velkoněmeckou koncepci; rozpuštěn Německý spolek, vytvořen Severoněmecký spolek (22 severoněmeckých států pod vedením Pruska), drancování Čech Prusy, dokonce zavlečení cholery, 1867 vznik Rakousko-Uherska – vyrovnání s odbojnými Maďary – společná 3 ministerstva – války, financí a zahraničních věcí
- nutnost připojení jihoněmeckých státu, čemuž brání Francie, využití boje o uvolnění Španělský trůn, Emžská depeše – dohoda mezi Francií a Pruskem o tom, že stáhne kandidaturu, měla zůstat tajná
- Bismarck ji však pozměněnou zveřejnil a Francie (Napoleon III.) vyhlásila válku Prusku
- 1870 Pruskofrancouzská válka – Francie jasně prohrává u Sedanu, Napoleon III. (symbol neoabsolutismu) je zajat, v podstatě vlastními lidmi, aby se ušetřila zem a mohlo dojít k dohodě, vyhlášena 3. republika, nedošlo k dohodě asi v říjnu 1870 obležení Paříže a v lednu 1871 Francie kapituluje, omezení zásobování, bylo třeba podepsat potupné mírové podmínky: válečné reparace velmi vysoké (5 mld. franků ve Au) – mimořádné prostředky německého rozpočtu na rozvoj převážně vojenské techniky a školství (celkově industrializace), Francie přišla o Alsasko a Lotrinsko (kde se nachází velmi solidní průmyslová centra a cenné suroviny), dočasně rozmístěny ve Francii německé vojenské posádky
- leden 1871 dochází ke spojení všech Německých území v zrcadlové síni Ludvíka XIV. ve Versailles vyhlášeno Německé císařství
- v Paříži propuká protivládní povstání, vláda mizí z msta a v březnu ovládla Paříž pařížská komuna  levicově orientovaní – chudina, studenti, dělníci, řemeslníci
- její program nebyl realizován
- právo na práci, omezení těžké práce žen a dětí, regulace nájemného, snížení platů úředníků a mají probíhat každý rok volby, dobrovolnická milice komuny, právo všech na bezplatné vzdělání a jiná další sociální opatření

- 1848 se znovu řeší myšlenka jednotného Německa, zasedá znovu sněm, Velkoněmecká (veškeré Německy mluvící obyvatelsko včetně tzv. Předlitavska, nejsilnější Rakousko) a Maloněmecká (bez zemí habsburské monarchie – Českých zemí a Rakouska, nejsilnější Prusko)
- jaké zvolit státní uspořádání – konstituční monarchii či republika
- nakonec maloněmecká konstituční monarchie, Palacký poslal list do Frankfurtu, kde odmítá začlenění do říše  Pruský král odmítá korunu
- u zrodu Německa později stojí Otto von Bismarck, kancléř 1862 – 1890, přesvědčen o sjednocení krví a železem, jasně bez Rakouska a pod Pruským králem (monarchie, s minimální pozicí parlamentu), najde si záminku pro vyhlášení války
- překáží Francie a Rakousko
- 1864 uzavřel spojenectví s Rakouskem × Dánsku o Šlezvicko (potom Prusko) a Holštýnsko (Rakousko), převažují zde Němci, Dánsko rychle prohrálo
- 1866 Pruskorakouská válka – zpochybnění rozdělení kořiti roku 1864, Prusy vede hrabě generál Moltke, Rakousku velí nedobrovolně zbrojmistr von Benedeck, Itálie je spojencem Pruska na ti měsíce (přislíbení Benátska), srážky hlavně ve východních Čechách, bitva u Hrance Králové či u Sadové Rakousko definitivně prohrává, Prusové mají zadem nabíjené pušky jehlovky

- celkem velký vliv císařů až do 17. stol.(knížata vedou jen svou vnitřní politiku (CLA, ekonomika, náboženství po době reformace)) – třicetiletá válka 1618 – 1648
- císaři jsou Habsburkové, ale velké státy vedou vlastní zahraniční politiku, ale na císaře většinou ohledy neberou, třeba Sasko, Braniborsko
- končí Vestfálským mírem, potvrdil samostatnost říšských knížat a to naprostou včetně zahraniční politiky  císař je jen formální postavou, posílení Bavorska a Saska, Braniborska (spojilo se s Východním Pruskem 1701 se vyhlásilo jako Pruské království – Hohenzollernové, silná armáda)
- 1806 zrušena Napoleonem po vítězství u Slavkova (posledním císařem František II. (v Čechách jako F I.))  tvoří Rýnský spolek, zrušen po Vídeňském kongresu, stále rozdrobeno 30 menších států, pouze Německý spolek, který spojuje velmi volně, patří sem také České země a Rakousko, říšský směn ve Frankfurtu, kde předsedá Rakouský císař
- potom se projevují pocity národní jednoty

Sjednocení Německa

- 843 rozpad Francké říše
- Západofrancká Karlovci 987 – centralizace (Karlovci)
- Východofrancká – Ludvík Němec – feudální rozdrobenost
- 919 nastupuje Jindřich ptáčník (Saská dynastie, později nazvána Ottonská), zvolen silnější panovník kvůli obraně proti Maďarům, platí Maďarům tribut, ale mi platíme Jindřichovi
- 962 Ota I. zakládá SŘŘ, nechává se v Římě korunovat na císaře
- král nejprve volen všemi svými vazaly, později nejsilnější kurfiřti (arcibiskup Kolínský, Mohučský a Trevírský), český král, vévoda Saský, markrabě Braniborský, falckrabě Rýnský
- císař není volen, ale musí podniknout korunovační cestu do Říma
- doby interregna (bezvládí, někdy i 10 let)
- myšlenka renovatio imperii
- patří sem Německé stát a papežský stát + zvláštní postavení českých zemí
- 1212 Zlatá bula sicilská – vymezuje právní poměr mezi českými zeměmi a SŘŘ, české království uznává nadřazenost, ale nejsou říšským lénem, český král je arcičíšník při říšském dvoře český trůn obsazuje zemský sněm