Revoluce 1848

- jaro národů, zlom v dějinách Evropy, prosazení principu občanské společnosti
- leden 1848 – podzim 1849, cca 50 ohnisek revoluce – Itálie  Uhry; mimo revoluci stojí jedině Rusko (tam až 1905) a Velká Británie (politické požadavky jsou splněny již 150 let; parlamentní monarchie, ještě dodnes nemají pravou ústavu)
Příčiny
- průmyslová revoluce a zrod kapitalismu, rozvoj naráží na přežitky monarchie (robota, cechy, aj.)
- myšlenka občanská, která opět naráží na absolutismus – volební právo, shromažďování a spolčování, vlastnictví, svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání  požadavek konstitucí  konstituční monarchie a republiky
- národní probuzení – roztříštění (spojení – Německo a Itálie), spojení (roztříštit – Čechy, spíše vymezit si vlastní postoj)
- sociální problémy, dělnictvo, které chce posílit svůj sociální statut
Požadavky
- konstituce, sociální pož., národní myšlenka, občanská práva

1831

Na počátku roku 1831 založil společnost Mladá Itálie, jejíž program sepsal v červnu téhož roku. V určitém smyslu byla tato společnost napodobením dřívějších sektářských organizací (například v tom, že se její členové dělili do dvou kategorií, podle stupně zasvěcení). V jiném smyslu se však od těchto organizací lišila. Nejvyšším cílem této společnosti bylo povstání, přísně tajně připravované, které bylo považováno za výsledek a završení výchovné činnosti neboli „apoštolátu“.Z tohoto termínu je patrné,že Mazzini rád používal pojmů převzatých z oblasti náboženské terminologie.Povstání mělo probíhat veřejně,pomocí tisku a mluveného slova. Počet členů tedy přesáhl počet někdejších členů sektářských organizací a zahrnoval i skupiny z řad řemeslníků a lidových vrstev.V Miláně měla například v letech 1833-1835 přes 3000 členů. Mladá Itálie je považována za určitý mezičlánek mezi starou organizační formou sekt a tajných společností a budoucí politickou stranou.